Írán bude volit nového prezidenta. O post se uchází skoro 600 kandidátů, 40 z nich jsou ženy |
Volby se budou v Íránu konat 18. června s tím, že prezident Islámské republiky je volen na čtyři roky. Ten stávající, Hasan Rúhání, aktuálně slouží již druhé období po sobě a již nemůže být znovu zvolen. V íránském politickém systému jde o druhou nejvyšší funkci v zemi. Prezident má sice rozsáhlé pravomoci, například jmenuje ministry či vydává dekrety, v klíčových rozhodnutích je však podřízen nejvyššímu duchovnímu vůdci země, kterým je v současnosti ajatolláh Alí Chamenejí.
  |
Konzervativci mají navrch
V sobotní prezidentské debatě se v Teheránu utkalo sedm finálních kandidátů, kteří prošli sítem takzvané Rady dohlížitelů. Tento orgán, polovina jehož členů je jmenována přímo Chamenejím, má možnost vyřadit z prezidentského klání jakéhokoli kandidáta bez udání důvodu. Letos tak rada učinila u většiny takzvaných umírněných či středových kandidátů. Největším překvapením bylo veto v případě Alího Larídžáního, dlouholetého bývalého předsedy íránského parlamentu, který byl ještě nedávno – před negativním rozhodnutím Rady dohlížitelů – považován za jednoho z favoritů voleb.
Írán hlásí zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny, škody nejsou hlášeny |
Mezi zbylými sedmi soupeři je tak pět konzervativních kandidátů a jen dva sice spíše proreformní, ale umírnění. Tato polarizace se v televizní debatě projevila nečekaně rázným způsobem. „Zapouzdřili jste naši ekonomiku, zničili zahraniční kontakty. (…) Stáhněte se a situace se jistě zlepší,“ zaútočil na konzervativce bývalý šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí.
Druhý umírněný kandidát, Mohsen Mehralízáde, dokonce na adresu konzervativců prohlásil: „Při vší úctě – náboženská studia nejsou dostatečnou kvalifikací pro to, aby člověk mohl řídit zemi.“
Příliš nahoty. Íránská televize stokrát vystřihla sličnou rozhodčí z Premier League kvůli holým nohám |
I z konzervativního tábora ovšem létala ostrá slova. Někdejší velitel íránských Revolučních gard Mohsen Rezáí obvinil Hemmatího z „podřizování se americkým sankcím“ s tím, že někdejší šéf centrální banky by měl být obviněn ze zrady.
Chamenejího favorit
Po vyřazení Larídžáního ze soutěže se zdá, že největší šance na vítězství má šedesátiletý Ibrahím Raisí, současný šéf íránské justice. Muž, který si během své kariéry vybudoval pověst protikorupčního žalobce, je zjevným favoritem Chamenejího. To se projevilo i v nedávném prohlášení vydaném kanceláří nejvyššího duchovního vůdce, kde se – aniž by padlo Raisího jméno – mimo jiné praví, že „příští prezident by měl prosazovat spravedlnost a bojovat s korupcí“.
Írán již zná identitu údajného pachatele sabotáže v jaderném zařízení Natanz. Ze země uprchl |
Raisí však na konci 80. let minulého století také zasedal v komisi, která poslala na smrt tisíce politických vězňů, a podílel se na násilném potlačení občanských nepokojů po prezidentských volbách v roce 2009. To zřejmě odradí liberálněji smýšlející voliče, aby mu hodili hlas. Jako osoba blízká Chamenejímu se Raisí v roce 2019 stal cílem sankcí USA proti špičkám íránského režimu.
Nejistý osud jaderné dohody
Jsou to právě budoucí vztahy s USA, které hrají v prezidentské kampani jednu z klíčových rolí. Teherán se aktuálně snaží oživit takzvanou jadernou dohodu (JCPOA) z roku 2015, která výměnou za přísnou mezinárodní kontrolu íránského jaderného programu původně uvolnila většinu sankcí ze strany západních zemí proti Íránu. Bývalý americký prezident Donald Trump však za USA z této dohody jednostranně odstoupil a sankce z americké strany obnovil. Washington a Teherán se od té doby několikrát octly na hraně otevřené války.
Írán začal obohacovat uran na 60 procent. Porušuje tak mezinárodní dohodu o jaderném programu |
V současnosti probíhají jednání se zástupci administrativy nového amerického prezidenta Joea Bidena a dalšími signatáři JCPOA o návratu ke smlouvě, čímž by se sankce opět zrušily. Pro obyvatele Íránu by to mohlo brzy přinést ekonomickou úlevu, neboť embargo míří i na prodej ropy, íránské hospodářství silně poškozují a mají negativní vliv na kvalitu života řadových Íránců.
V případě vítězství některého z konzervativců však není vůbec jisté, zda by Írán chtěl v jednáních o JCPOA pokračovat, země by si případně mohla začít klást nové podmínky. Nejen Washington tak v těchto dnech dění v Teheránu sleduje ještě bedlivěji než jindy.
