Případ Íránky Sakíne Aštíaniové odsouzené za cizoložství a údajnou spoluvinu na vraždě manžela k trestu smrti se zřejmě definitivně změnil v politikum. Včera si zavolal novináře prokurátor provincie Východní Ázerbájdžán Malík Ajdar Šarífí a oznámil jim, že je "možné", že se Aštíaniová skutečně vyhne ukamenování. Stalo se tak jen pár dní poté, co čtyři roky vězněná žena vystoupila na mimořádné tiskové konferenci, na které odsoudila dva německé žurnalisty za to, že si dovolili udělat rozhovor s jejím synem.
A nejen to, Aštíaniová prohlásila, že chce novináře zažalovat. Podivné je už to, že je v Íránu povoleno ženě, odsouzené k smrti, opustit celu, ve které čeká na popravu, a vystoupit na tiskové konferenci. Podezření, že je pod enormním tlakem, nahrává fakt, že před novináře předstoupila jen proto, aby německé žurnalisty veřejně odsoudila, a to přesně ve stylu, jakým íránské úřady kritizují západní média. Verzi, že jejího případu zneužívá propaganda, pak nahrává i včerejší prohlášení prokurátora o tom, že by se Aštíaniová mohla trestu vyhnout. Prokurátor si dal nicméně velký pozor na to, aby svá slova nerozvedl. Klidně se tak může stát, že Aštíaniová bude oběšena.
"Nikdo mě k ničemu nenutil"
Írán je v její kauze neústupný. Demonstruje na ní, jak se Západ vměšuje do jeho vnitřních záležitostí. Myslí tím samozřejmě hlavně to, jak se vytrvale snaží zastavit jeho jaderný program.
Čtěte také: |
Letos v září sice úřady oznámily, že se odkládá trest smrti ukamenováním, který nařizoval původní rozsudek. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramín Mehmanparast k tomu ale řekl, že dál zůstává "kriminálnicí", na kterou se nevztahují argumenty bojovníků za lidská práva, a dodal, že kdyby tomu tak bylo, pak by měly propustit všechny usvědčené vrahy i ty země, které dnes Írán kritizují.
Tlak Západu, aby byla Aštíaniová omilostněna, Írán už několik měsíců kompenzuje mediální masáží, jejíž součástí byl i rozhovor, který dala novinářům Aštíaniová v sobotu 1. ledna. Úřady ji znovu pustily z cely, tentokrát, aby povečeřela se svou dcerou a synem. Aštíaniová při té příležitosti mimo jiné popřela, že by ji někdo k něčemu nutil násilím. "To všechno jsou pomluvy," řekla, "ať už jsem v minulosti řekla cokoliv, řekla jsem to dobrovolně, nikdo mě k tomu nenutil. Mluvila jsem ze svého přesvědčení."
Úřady dnes mají na Aštíaniovou víc pák, s jejichž pomocí ji mohou přinutit říkat, co chtějí. Můžou ji například vydírat i tím, že uloží vysoký trest jejímu synovi Sadžádu Gáderzadehovi, který se z rozhovoru s německými novináři bude muset zpovídat před soudem.
Gáderzadeh nezpochybňuje, že se jeho matka dopustila cizoložství, a provinila se tak proti islámskému náboženskému právu, žádá však o zmírnění trestu. "Už jsme přišli o otce, nechceme ztratit i matku," řekl a podotkl, že se stále ještě úplně neustoupilo od toho, že bude nakonec Aštíaniová ukamenována. "Trest smrti ukamenováním hrozí dál, ale nemusí být nakonec vykonán. My v to aspoň pevně doufáme," dodal.
 |
Těžko říct, co mají vlastně úřady s Aštíaniovou v úmyslu. Před několika týdny byla převezena na místo, kde byl zavražděn její manžel, a znovu v televizi přiznala svou vinu. V úplnou milost už zřejmě doufat nemůže, snad jen v to, že ji nakonec neukamenují.
