Osudová záměna. Íránská tajná služba jí ze života udělala peklo

Neda Soltánová se stala v roce 2009 symbolem tehdejších íránských protivládních protestů, protože internet obletěly záběry z mobilního telefonu zachycující umírání této mladé ženy. Írán i svět pak obletěl životní příběh této šestadvacetileté studentky hudby, často ale doplňovaný fotografií nikoli Soltánové, nýbrž učitelky Nedy Soltáníové.

Solataníová nyní žije v exilu a o své situaci hovořila s britským listem The Guardian. Záměny si prý velmi rychle všimla íránská tajná služba. Chtěla omylu využít a přinutit Soltáníovou, aby se vydávala za mrtvou studentku a před sdělovacími prostředky prohlásila, že dramatické snímky umírající ženy byly zinscenované západními médii. Teherán za protestů zakázal vykonávat práci všem novinářům západních sdělovacích prostředků, akreditovaným tehdy v Íránu. Zprávy o demonstracích a zásazích proti jejich účastníkům se svět dovídal hlavně díky záběrům z mobilních telefonů posílaných přes internet.

Tvář zelené revoluce Jednou z obětí protestů se stala i šestadvacetiletá Neda Aghová Soltánová, kterou zasáhla jediná kulka. Způsobila jí smrtelné zranění a mladá žena zemřela na chodníku. Kdosi z přihlížejících událost zaznamenal na mobilní telefon a záběry pak obletěly svět. Neda se stala tváří protestů, které v Íránu vyvolaly největší krizi od revoluce z roku 1979.

'Vidíte, Neda je naživu'
"Chtěli po mně, abych se ukázala a aby oni mohli říkat - vidíte, tady je Neda, je naživu. Nestarali se o to, že já s tím nemám nic společného, že to byl omyl. Chtěli, abych spolupracovala, a když jsem nechtěla, pronásledovali mne," sdělila Soltáníová britskému listu.

Tajná policie prý vyslýchala celou rodinu. "Hrozili mně, bratrovi i matce. Obvinili mě ze zrady. Říkali, že ohrožuji bezpečnost své země, a já jsem věděla, že to znamená smrt," vzpomíná Soltáníová.

Učitelka využila své akademické vízum a uprchla do Řecka dřív, než ji přišli zatknout. Teď žije v Mnichově, daleko od rodiny, ačkoli nic nespáchala. "Považovala jsem se za dobrou občanku, snažila jsem se o pozitivní vztah ke společnosti. V diktatuře se ale může dostat do problémů i loajální občan," prohlásila.

Soltáníová nedávno vydala knihu s názvem My Stolen Face (Má ukradená tvář) a věnovala ji mrtvé Nedě Aghové Soltánové a také všem Íráncům, kteří zemřeli za svobodu a demokracii.