Spojené státy si podle Chameneího chtějí dokázat, že jejich kampaň „maximálního tlaku“ vůči Íránu funguje, zatímco opak je prý pravdou. „Proto všichni íránští činitelé, od prezidenta po ministra zahraničí a další oznámili, že se nebudou účastnit bilaterálních ani mnohostranných jednání (s USA),“ uvedl íránský duchovní vůdce.
Dosud se spekulovalo o tom, že by se americký prezident Donald Trump mohl v OSN setkat se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním. Trump v pondělí naznačil, že se to nestane, zatímco mluvčí íránské diplomacie možnost setkání za současné situace zcela vyloučil.
  |
Napětí v oblasti Perského zálivu se vyostřilo po sobotních útocích na dvě významná ropná zařízení v Saúdské Arábii. Spojené státy z útoků, ke kterým se přihlásili jemenští šíitští povstalci, viní Írán. Ten to odmítá.
Spor mezi USA a Íránem nicméně graduje delší dobu, a to zejména v souvislosti s americkými protiíránskými sankcemi, které Bílý dům zavedl po svém loňském odstoupení od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. V té se země zavázala omezit svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí.
Trump ale dohodu, uzavřenou po rocích vyjednávání za jeho předchůdce Baracka Obamy, kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a další možné bezpečnostní hrozby. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a požaduje po ostatních signatářích, aby zmírnili dopad amerických sankcí, pokud chtějí dohodu zachovat. Evropské země, které se na dohodě podílí a přejí si ji udržet, ale zatím ve svých snahách o řešení neuspěly. Jednání s USA Teherán dlouhodobě podmiňuje zrušením amerických sankcí.
