Podle Merkelové bude Berlín nadále prosazovat pokračování rozhovorů s Teheránem ohledně jeho kontroverzního jaderného programu. Izraelský požadavek, aby se Írán v nyní projednávané smlouvě se světovými mocnostmi vzdal všech svých citlivých jaderných projektů, ale německá kancléřka nepodpořila.
Jak izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který seděl na tiskové konferenci po boku Merkelové, poznamenal, světové velmoci nyní hovoří o tom, že určité obohacování uranu bude moci v Íránu pokračovat i po uzavření smlouvy. "Myslím, že je to chyba. A každý blízkovýchodní vůdce, se kterým jsem mluvil, je stejného názoru, ať již to říká veřejně či nikoliv. Proč? Jestliže chce Írán jadernou energii skutečně jen pro civilní účely, nepotřebuje obohacování a centrifugy," řekl Netanjahu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Opatrná kritika
Německá kancléřka byla nicméně ve svém prohlášení opatrnější. Jak uvedla, názory na rozhovory s Íránem i jejich samotné konání se liší. "Očekáváme, že budou vytvořena určitá pravidla, která zajistí, že Írán nedosáhne v blízké budoucnosti na (vojenské) jaderné kapacity," řekla Merkelová.
Kancléřka se vyjádřila i k tématu bojkotu izraelských produktů kvůli kritizovaným židovským osadám na západním břehu Jordánu. Bojkot podle ní mírovým rozhovorům mezi Izraelci a Palestinci nijak nepomáhá. Stejného názoru je i Netanjahu. Podobné akce prý jen poškozují palestinskou ekonomiku. Stejně jako v minulosti šéfka německé vlády během návštěvy zdůraznila, že si přeje mírové řešení blízkovýchodní otázky na principu dvou státu - izraelského a palestinského.
Izrael a Německo navázaly diplomatické styky až dvacet let po válce, za níž nacisté vyvraždili miliony Židů. Nyní Izrael označuje Německo za svého největšího spojence v Evropě.