Když před třemi týdny vypravoval čečenský lídr Ramzan Kadyrov své vojáky na Ukrajinu, prohlásil groznyjský náboženský vůdce muftí Salach Mežijev, že jdou bojovat „za záchranu Ruska a islámu před špínou ze Západu“. „Boj na straně Ruska je v zájmu Alláha, je to džihád. Ti, kdo zemřou v této válce, budou mučedníky, o tom není pochyb,“ citovala ho turecká redakce britského listu The Independent. Muslimové však stojí i v řadách ukrajinské armády.
Rozkol mezi muslimy panuje i v Rusku. Na stranu Kremlu se v poslední době přidali mnozí islámští duchovní, jiní nadále lavírují. S tím, jak se boje na Ukrajině protahují a přibývá muslimských pohřbů, je čím dál těžší předvídat, jak dlouho vydrží podpora běžných muslimských rodin – zejména těch, které mají syny v armádě.
Putina ke krvavé okupaci inspiroval fašistický ‚mentor‘. Ten viděl v Hitlerovi a Mussolinim zachránce Evropy |
Podle analýzy Rádia Svobodná Evropa tvoří vojáci s neslovanskými, většinou muslimskými jmény asi třetinu ruských ztrát. Jedním z prvních mrtvých na ruské straně, jejichž jména se dostala na veřejnost hned v úvodních dnech války, byl Nurmagomed Gadžimagomedov z Dagestánu.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvSunnitský islám je v Rusku druhým nejvýznamnějším náboženstvím. Většinu tvoří muslimové v Čečensku, Dagestánu, Ingušsku, Tatarstánu a dalších autonomních republikách na Kavkaze a ve Střední Asii. Celkem žije na území Ruské federace dle odhadů více než 20 milionů muslimů, což je zhruba 15 procent obyvatel.
Ukrajinská jednota
Naproti tomu na Ukrajině se k islámu hlásí pouhé jedno procento populace. Centrem ukrajinských muslimů je Krym, jenž je po staletí domovem Krymských Tatarů. V zemi ale žijí například i muslimští exulanti, kteří sem utekli po čečenských válkách za nezávislost v 90. letech. Ukrajinští muslimští vůdci jsou – na rozdíl od těch ruských – zvyklí táhnout za jeden provaz. Vůči invazi zaujali jednoznačný postoj.
Kadyrovci jako Putinův trumf. Obávaní Čečenci jsou součástí krvavého plánu, čekají na ně kulky pomazané sádlem |
Muftí Said Ismahilov vyzval k jednotě proti ruské agresi. „Vyzývám muslimy na celém světě, aby se nepřidávali na stranu zločince, agresora, útočníka, aby se nepřidávali na stranu Ruska, které nás zabíjí,“ řekl ve videu, jež zveřejnil na svém facebookovém profilu. Dodal, že na rozdíl od Ruska je Ukrajina zemí, kde je islám respektovaným náboženstvím a muslimové se podílejí na veřejném životě. Zároveň ukázal fotografie ukrajinské mešity poničené ruskými granáty.
Muftí Ajder Rustemov, hlava muslimské komunity na Ruskem okupovaném Krymu, vzkázal věřícím v Rusku: „Pokud se zúčastníte invaze, budete přímo či nepřímo zabíjet muslimy, kteří budou bránit svůj majetek, rodiny a čest.“
Jedním z hlasitých kritiků zapojení muslimů do ruské invaze i je Abdulláh Kostekskij, extremistický vůdce z Dagestánu, který nyní žije v tureckém exilu. Ve videu, které na YouTube zhlédlo více než půl milionu lidí, říká že „je zakázáno pro muslima vstoupit do armády káfirů (bezvěrců) a bojovat proti jiným káfirům“.
Čínský prezident se nyní drbe na hlavě a říká si, jaké by asi byly důsledky útoku na Tchaj-wan |
‚Začátek konce Ruska’
A právě tyto „filozofické“ otázky – zda je v pořádku, když muslimové zabíjejí muslimy či když bojují a umírají ve sporu „nevěřících“ stran – hrozí zažehnout nové konflikty v ruských muslimských republikách. Podpora Putina ze strany duchovních by se brzy mohla obrátit proti nim. Jejich stoupenci by mohli začít zpochybňovat náboženské opodstatnění války a její legitimitu, a tím i autoritu svých vůdců.
Nikde jinde nehrozí větší riziko, že tyto spory vyvolají vnitromuslimský konflikt a protivládní nepokoje, než právě na severním Kavkaze, kde je jedna z nejnižších životních úrovní v Rusku, píše deník The Washington Post.
Ostatně džihád vyhlášený v Čečensku velkou podporu obyvatel nemá. Čečenci žijící na Ukrajině se jako jedni z prvních postavili se zbraní v ruce na její obranu. A mnozí z nich doufají, že brzy dostanou příležitost bojovat za svobodu i doma – povstání je podle nich jen otázkou času. „Tato invaze bude začátkem konce Ruska. Stejně jako Sovětský svaz se rozpadne. Náš lid povstane a svrhne Kadyrova,“ řekl magazínu New Lines jeden z vůdců čečenského Batalionu šajcha Mansúra, jenž bojuje na ukrajinské straně.
Dalším prvkem, jenž může destabilizovat situaci v regionu, jsou západní ekonomické sankce. A to nejen co se týče samotných občanů Ruska. Jejich následky silně pocítí několik milionů gastarbeiterů z Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Kazachstánu či Uzbekistánu, kteří do federace putují hlavně za prací ve stavebnictví a průmyslu.
Účast syrských či libyjských žoldáků naverbovaných Ruskem by zase mohla přispět k nepokojům v dalších muslimských zemích na Blízkém východě.
