„Je jen málo důkazů, že tato činnost má nějaké ekonomické výhody,“ komentovala rozhodnutí ministryně rybolovu a zemědělství Svandís Svavarsdóttir, poslankyně za stranu Zelených.
„Existuje jen málo argumentů pro povolení lovu velryb v roce 2024, po vypršení současných kvót,“ doplnila.
Kvóty pro období 2019 až 2023 povolují Islandu ročně ulovit 209 plejtváků myšoků, což jsou druzí největší kytovci na planetě po plejtváku obrovském, a 217 plejtváků malých. Ti naopak patří k nejmenším velrybám.
V uplynulých třech letech však dva největší držitelé licencí lov velryb zastavili, z toho jeden nadobro v roce 2020. V posledních třech letech tak byla islandskými lovci zabita jen jedna velryba, a sice plejtvák malý v roce 2021.
Poptávka po velrybích produktech z Islandu se dramaticky snížila, když se ke komerčnímu lovu velryb vrátilo Japonsko poté, co vystoupilo z Mezinárodní velrybářské komise (IWC). Japonsko je zároveň největším trhem velrybího masa.
Kvůli rozšíření pobřežní zóny, kde je rybolov zakázán, se navíc islandským velrybářům výpravy prodražily, protože se museli vydávat dál na moře. Podmínky jim ztížilo i zpřísnění bezpečnostních požadavků na dovážené maso během koronavirové pandemie.
Za poslední kompletní sezónu islandských velrybářů v roce 2018 bylo zabito 152 kytovců.
