‚Dojde k velkým změnám‘. Islandští Piráti míří do parlamentu a možná i vlády |
Piráti jsou se ziskem 14,5 procenta hlasů až na třetím místě, což by jim zajistilo deset parlamentních křesel proti dosavadním třem. Druhé se ziskem 16 procent je zatím Levicově-zelené hnutí.
Strana nezávislosti by podle zatím předběžných výpočtů měla mít v 63členném parlamentu 21 mandátů. Její dosavadní partner, centristická Pokroková strana, zaznamenala výrazné ztráty. Má 11,5 procenta hlasů a osm poslanců. Dohromady tak mají pouze 29 křesel, což je méně než potřebná nadpoloviční většina 32 mandátů.
Průzkumy dávaly Pirátské straně větší naděje, počítaly s tím, že strana, která existuje teprve čtyři roky, by mohla získat i přes 22 procent hlasů. S deseti křesly a ve spojení se třemi středolevými stranami, s nimiž Piráti uzavřeli už před volbami dohodu o společném vytvoření vlády, mají zatím také asi 28 křesel. Součástí této skupiny je Levicově-zelené hnutí, které je s 16 procenty zatím druhé a mělo by deset mandátů.
Volby se konají předčasně a vypsány byly po dubnovém odstoupení tehdejšího premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Důvodem jeho rezignace bylo zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů, na němž figurovalo také jeho jméno a které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.
Vzestup Pirátské strany souvisí s rozčarováním Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008. V čele Pirátů stojí devětačtyřicetiletá poslankyně a básnířka Birgitta Jónsdóttirová, která odmítá svou stranu řadit podle kritéria levicové nebo pravicové politiky. Podle ní jde Pirátům o změnu systému a o skoncování s korupcí a nepotismem.
