Centra v Albánii měla zaručit, že migranti zachránění na moři by na vyřízení, a velmi pravděpodobné zamítnutí, žádosti o azyl čekali mimo italské území. To podle italské vlády mělo část migrantů odradit od toho, aby se snažili připlout do Itálie ze severu Afriky či Turecka.
První migranti byli do Albánie umístěni 16. října loňského roku. Krátce poté je však italské námořnictvo muselo převést do Itálie. Soudy totiž nepotvrdily zadržení migrantů v centrech. Podobný scénář se pak opakoval i v případě dalších migrantů, které námořnictvo do středisek na albánském pobřeží přepravilo.
Soudy odmítaly prodlužovat zadržení, protože měly pochybnosti, zda italská legislativa, na jejímž základě byla centra vytvořena, je v souladu s unijním právem. Spory panovaly především ohledně seznamu bezpečných zemí, který sestavila italská vláda. Právě občané z těchto zemí mohli být umístěni do center v Albánii, protože se předpokládalo, že jejich žádost o azyl bude zamítnuta. Soudní dvůr EU v srpnu rozhodl, že soudy smí přezkoumávat, zda státy zařazené na seznamu jsou skutečně bezpečné, a že úřady musí odůvodňovat rozhodnutí zařadit některé státy na seznam.
Italská vláda mezitím změnila způsob fungování středisek a začala tam umisťovat lidi, kteří dostali příkaz k deportaci z Itálie. Podle agentury AFP jsou však střediska, která měla plánovanou kapacitu zhruba 1000 lidí, poloprázdná. Konkrétní údaj italské i albánské úřady odmítají sdělit.
 |
Pro italskou vládu, ve které převažují protiimigrační strany, byl původní projekt návratových center hlavní bodem jejich politiky ohledně přistěhovalectví. „Centra v Albánii budou fungovat, prostě budou fungovat, i kdybych nad tím měla strávit každou noc až do konce vlády,“ uvedla premiérka Meloniová na akci své krajně pravicové strany Bratři Itálie v polovině loňského prosince. Italská vláda pak tvrdila, že její projekt oceňují další evropské země.
Opozice od začátku zřízení center kritizovala kvůli vysokým nákladům, právním a administrativním komplikacím, jelikož střediska jsou pod italskou jurisdikcí, a kvůli obavám o práva migrantů. Podobné obavy vyjadřovaly i organizace na ochranu migrantů, podle kterých je problematická i současná situace, kdy v centru jsou lidé s rozhodnutím o deportaci. „Situace je velmi znepokojivá, protože pro zadržené je extrémně těžké uplatňovat svá základní práva,“ uvedl expert na migrační právo Gianfranco Schiavone.
Právní situace center v Albánii by se však mohla změnit v příštím roce, kdy začnou platit v EU nová azylová pravidla. Podle médií vláda v Římě věří, že s novými pravidly původní projekt středisek v Albánii obstojí před italskými i unijními soudy.
