Na hlavním železničním nádraží v Miláně uvízly téměř čtyři stovky Afričanů a Syřanů; tisíce lidí nocují kolem autobusových a vlakových nádraží v Římě, kde už radnice musela zřídit stanové tábory. Místní si totiž stěžovali na špatné hygienické podmínky. Na hraničním přechodu Ventimiglia v neděli uprchlíci už třetím dnem protestovali kvůli zpřísněným policejním kontrolám, které jim brání překročit hranice do Francie. Policie tady zastavila stovky běženců mířících dál do Evropy a převezla je do záchytného tábora v přístavním městě Savona.
Italský premiér Matteo Renzi dal v pondělí najevo, že jeho vládě kvůli neřešenému problému uprchlíků dochází trpělivost. Naznačil, že Itálie má „plán B,“ jak krizovou situaci řešit. „Evropská unie je na křižovatce,“ citovala předsedu vlády italská agentura ANSA. „Plán A je založen na přesvědčení, že EU uvažuje jako společenství a problém jako takový vyřeší. Plán B spočívá v tom, že si poradíme sami. Itálie se s problémem vyrovná jako velká země, kterou ve skutečnosti je,“ konstatoval premiér, aniž uvedl další podrobnosti.
KAMBERSKÝ: Kvóta, posila míru |
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve v pondělí přísný postup policie bránil. „Itálie se o ně (uprchlíky) musí postarat, tak to určuje evropské právo,“ řekl v rozhovoru pro stanici BFMTV. Podle něj je příliv uprchlíků ve srovnání s loňským rokem obrovský a francouzské úřady už za letošek z hranic do Itálie vrátily přes 6000 běženců.
V Itálii nechtějí zůstat
Italský ministr vnitra Angelino Alfano ale situaci na přechodu Ventimiglia označil za „políček Evropě“. „Tihle lidé chtějí do Evropy, ne do Itálie. Ty obrázky zítra vezmu s sebou na setkání ministrů vnitra do Lucemburku,“ řekl televizní stanici Rai3.
Schengenská dohoda umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí EU, ale Rakousko a Francie v posledních dnech posílily kontroly na hranicích s Itálií. Nepouštějí do svých zemí imigranty, kteří se pak vracejí do italského vnitrozemí. Rakouské, francouzské, ale i německé úřady obviňují Řím, že přivírá oko nad imigranty, kteří se snaží z Itálie vycestovat.
  |
Podle stávajících pravidel by běženci měli podat žádost o azyl v zemi, v níž poprvé překročili hranice Evropské unie, v praxi se to ale neděje. Do Itálie loni přicestovalo přes 170.000 uprchlíků, ve sběrných zařízeních jich ale nyní je jen 76.000.
„Je známo, že mnoho uprchlíků prostě v Itálii zůstat nechce. Je jasné, že navzdory pokusům tady tyto lidi udržet je těžké jim zabránit ve vycestování do dalších států, kde mají přátele nebo příbuzné,“ řekl agentuře DPA Mario Morcone, šéf odboru azylové politiky na italském ministerstvu vnitra.
Ne 24, ale 200 tisíc
Itálie kvůli přílivu imigrantů chce po Evropské unii větší solidaritu a změnu azylové politiky. Podporuje také myšlenku stanovení kvót pro přijímání imigrantů, které by alespoň částečně ulevily migračnímu tlaku na jihoevropské země. Podle diplomatů v Bruselu ale hrozí, že systém kvót nebude v nejbližší době možné prosadit pro široký odpor v unii 28 států. Proti se staví deset zemí EU včetně Česka.
Italský premiér Matteo Renzi chce ještě před bruselským summitem plánovaným na konec června o problému uprchlíků mluvit s britským premiérem Davidem Cameronem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo s francouzským premiérem Manuelem Vallsem. On sám považuje počet 24.000 uprchlíků, kteří by podle navržených kvót měli putovat z Itálie do dalších členských zemí EU, za nedostatečný. „Podělit se jen o 24.000 uprchlíků, to považuji spíše za provokaci,“ uvedl Renzi. Podle odhadů by letos do Itálie mělo přijet přes 200.000 nelegálních migrantů.
