„Omluvit se? Samozřejmě, samozřejmě. Velmi mě mrzí, že se něco takového stalo,“ reagoval Netanjahu podle magazínu na otázku, zda se za útok omlouvá. „A vždy se díváte nazpět a říkáte si, mohli jsme udělat něco, abychom tomu předešli?“, uvedl dále izraelský premiér.
Opozice kritizuje Netanjahua a jeho vládu za to, že nedokázali útoku, který patří k nejhorším od založení Izraele v roce 1948, zabránit. Žádá, aby vznikla vyšetřovací komise, která by postup před útokem Hamásu i po něm prošetřila.
To Netanjahu odmítá s tím, že pro to během války není vhodná doba. „Řekl jsem, že po válce vznikne nezávislá komise, která prověří, co se stalo před (útokem),“ uvedl Netanjahu. Dodal, že je připraven odpovědět na obtížné dotazy.
Izraelský premiér uvedl, že chce zůstat do doby, kdy bude prospěšný bezpečnosti a prosperitě Izraele. Současnou válku podle něj Izrael nevede jen proti Hamásu, ale proti „íránské ose“, čímž míní Írán a jeho spojence v regionu, například jemenské povstalce Húsíe či libanonské hnutí Hizballáh.
Netanjahu také zopakoval, že v budoucnosti by v palestinském Pásmu Gazy měla vládnout civilní správa za pomoci arabských zemí. Cílem izraelské vojenské operace je podle něj zničit hnutí Hamás a oblast demilitarizovat.
Válka trvá od loňského října a od té doby podle palestinských úřadů, ovládaných Hamásem, zahynulo skoro 40 tisíc obyvatel Gazy. Úřady nicméně nerozlišují mezi mrtvými civilisty a ozbrojenci. Odhady izraelské armády podle Netanjahua tvrdí, že polovina mrtvých jsou civilisté, což považuje za mimořádně nízký podíl vzhledem k tomu, že se boje vedou ve městech.
