Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvIzraelská armáda v pátek zastavila i poslední loď flotily, uvedli organizátoři akce. „Marinette, poslední zbývající loď skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), byla zastavena v 10:29 místního času (09:29 SELČ), přibližně 42,5 námořní míle od Gazy,“ oznámila GSF. Dodala, že za poslední dva dny izraelské námořnictvo zastavilo 42 jejích lodí.
Portál The Times of Israel (ToI) napsal, že ke Gaze tento týden vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma Gazy. Nová skupina devíti lodí se teď podle něj nachází u řeckého ostrova Kréta.
.@IsraelPolice is looking for the humanitarian aid from the Hamas-Sumud provocation so it can be transferred peacefully to Gaza.
The only problem: so far they haven’t found much.
Like we said, it was never about the aid. It was always about the provocation. https://t.co/AbL52UGQCv
Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt pomoc válkou sužovaným obyvatelům. Video na sociální síti X od ministerstva zahraničí Izraele je však vůči tvrzení o pomocí skeptické.
„Izraelská policie hledá humanitární pomoc od Hamásu-Sumud, aby ji mohla pokojně převézt do Gazy. Jediný problém: zatím toho moc nenašli. Jak jsme již řekli, nikdy nešlo o pomoc. Vždy šlo o provokaci,“ stálo v popisku u videa ministerstva na síti X.
Něco jsme našli, přiznal později Izrael„Po kontrole všech lodí a jachet flotily činila celková ‚pomoc‘, kterou jsme našli, sotva 2 tuny na 42 plavidlech. To odpovídá méně než desetině jednoho kamionu s humanitární pomocí. Pro srovnání: Jeden kamion s humanitární pomocí vjíždějící do Gazy přepraví asi 20 tun pomoci. Každý den do Gazy vjíždí přibližně 300 kamionů s humanitární pomocí,“ napsalo v pondělí 6. října izraelské ministerstvo zahraničí. |
Loď Marinette se šesti lidmi plující pod polskou vlajkou měla ve čtvrtek podle deníku El País problémy s motorem, a zaostala proto za zbytkem flotily. Jedno z plavidel zakotvilo na Kypru, oznámily tamní úřady. Loď s 21 cizinci úřady požádala o povolení zakotvit v Larnace kvůli doplnění paliva a z humanitárních důvodů, dva z cestujících měli chronické zdravotní problémy, napsal portál CyprusMail.
Agentura EFE ráno s odvoláním na advokátku z právního týmu flotily napsala, že 473 aktivistů bylo převezeno do detenčního zařízení Saharonim v Negevské poušti na jihu Izraele. Tam mají čekat na vyřízení deportačního řízení.
Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir ve videoprohlášení uvedl, že premiér Benjamin Netanjahu udělá chybu, pokud aktivisty nechá deportovat. Podle Ben Gvira by tito lidé naopak měli zůstat v izraelském vězení několik měsíců, „aby si zvykli na zápach teroristického křídla“. Předseda vlády by aktivisty podle ministra neměl posílat zpět do vlasti, protože se v takovém případě budou stále dokola vracet.
Mezi zadrženými jsou například známá ekologická aktivistka Greta Thunbergová, několik členů Evropského a italského parlamentu či bývalá barcelonská primátorka Ada Colauová.
Podle úřadů a médií jsou mezi nimi na čtyři desítky Italů, podobný počet Španělů a další desítky lidí z Francie, Turecka či Tuniska. Podle dostupných informací při zásahu nikdo nezemřel ani nebyl vážně zraněn.
„Na konci operace bylo přes 400 účastníků bezpečně přepraveno do přístavu Ašdod,“ řekl podle agentury AFP představitel armády. Podle flotily izraelští vojáci zadrželi prakticky všech 443 aktivistů na palubách lodí. Zadržení budou mít na výběr buď podpis prohlášení, že vstoupili na izraelské území nelegálně, což povede k jejich rychlému vyhoštění, nebo se podrobí soudnímu stání, což celou záležitost prodlouží.
 |
Zásah uvítal i Netanjahu. „Gratuluji vojákům a velitelům námořnictva, kteří splnili svůj úkol během svátku Jom kipur nejprofesionálnějším a nejúčinnějším způsobem,“ řekl. Flotilu označil za „kampaň za delegitimizaci Izraele“.
Čtyři italští zákonodárci už byli propuštěni a vrátili se do Itálie. Senátor Marco Croatti, poslanec Arturo Scotto a dvě europoslankyně Annalisa Corradová a Benedetta Scuderiová byli s konzulární pomocí dopraveni na Ben Gurionovo letiště a ráno odletěli do Říma. Po přistání vyzvali k rychlému propuštění dalších členů flotily, napsala agentura ANSA.
Vítali je starosta Říma Roberto Gualtieri, šéfka opoziční Demokratické strany Elly Schleinová a další opoziční politici. „Myslíme teď na další aktivisty, aby se dostali na svobodu, co nejrychleji,“ řekl Scotto. Croatti zase podotkl, že zákonodárci neměli privilegované postavení, ačkoliv patřili k nejrychleji deportovaným členům flotily z Izraele.
Plavby se zúčastnili kvůli „diplomatické roli“, kterou mohli sehrát a aby vzbudili pozornost italských úřadů. Dohromady bylo na palubě lodí flotily podle agentury ANSA zhruba čtyřicet italských občanů včetně novinářů, představitelů občanských organizací či islámských uskupení.
Izraelský postup vzbudil kritiku řady zemí a mezinárodních organizací. Španělské státní zastupitelství zásah zahrne do svého vyšetřování válečných zločinů v Pásmu Gazy. Postup Izraele vyvolal také protesty v několika evropských městech. Nejsilnější byly demonstrace zřejmě ve Španělsku a Itálii.
Tamních protestů se zúčastnily podle odborů až dva miliony lidí. Účast na vyhlášené generální stávce podle odborářů činila 60 procent. Odhady policie jsou výrazně nižší. „Dnes bylo na celostátním území uspořádáno 29 demonstrací, kterých se účastnilo 396 400 lidí,“ uvedlo v pátek večer ministerstvo vnitra.
Největší protest se zřejmě odehrál v Římě, kde podle odborářů demonstrovalo 300 tisíc lidí. Podle policie bylo v ulicích nejméně 80 tisíc lidí. Desítky tisíc lidí protestovaly také v Turíně, Bologni, Neapoli či Miláně.
Na řadě míst se demonstranti střetli s policií a zablokovali dopravu. Například v Pise vnikli na přistávací dráhu letiště, které používá letecká společnost Ryanair. Silné byly protesty i v přístavních městech, jako jsou Janov, Livorno či Ravenna, kde odboráři odmítají nakládat vojenské materiály směřující do Izraele.
Páteční stávku kritizovali vládní politici z pravicových stran, kteří ji označovali za prodloužený víkend či se podivovali, že zaměstnanci demonstrují kvůli záležitostem, které přímo nesouvisí s jejich pracovními podmínkami. Podle odborářů však záleží jen na pracujících, zda se zúčastní protestu, kvůli kterému přijdou o mzdu či plat za jeden den.
Italské úřady prohlásily generální stávku za nezákonnou kvůli nedodržení lhůt. Šéf největší italské odborové centrály CGIL Maurizio Landini nicméně odpoledne uvedl, že stávka je v souladu se zákonem. „Proti rozhodnutí se odvoláme,“ avizoval.
Zadržení účastníků flotily, mezi nimiž jsou i švýcarští občané, podnítilo demonstrace také v Ženevě a Bernu. Ženevská policie podle očitých svědků agentury Reuters použila proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. To agentuře potvrdil i policejní mluvčí Alexandre Brahier, podle nějž se v pátek večer na demonstraci ve městě sešlo asi tři tisíce lidí.
„Museli jsme sáhnout k opatřením pro kontrolu davu včetně slzného plynu a vodních děl,“ řekl Brahier. Demonstranti podle něj u sebe neměli zbraně, ale házeli předměty a způsobili škody na majetku sprejováním graffiti.
Podobné konfrontace jsou ve Švýcarsku poměrně vzácné, podotkla agentura Reuters, ačkoli protesty na podporu Palestinců v Pásmu Gazy v posledních týdnech i v této zemi nabírají na síle. „Ve velkých městech lze očekávat rozsáhlé protesty, ale ne každý den jsme nuceni se uchýlit k takovýmto kontrolním opatřením,“ dodal Brahier.
