Reagoval tak na rezignaci svého nástupce v čele resortu obrany, kterou Moše Jaalon oznámil o několik hodin dříve.
Rezignaci Jaalon zdůvodnil tím, že se v poslední době silně rozcházel s premiérem (Benjaminem Netanjahuem) v morálních a profesionálních otázkách a nemá v něj dostatek důvěry. „Země se zmocnily extremistické elementy,“ prohlásil odstupující ministr obrany.
Mírová konference o Izraeli a Palestině se odkládá, Netanhaju měl výhrady |
Podle Baraka by měla být Jaalonova rezignace „výstražným signálem pro nás všechny ohledně toho, co se děje ve vládě“, napsal list Haarec.
„Životně nezbytný sionismus a zárodky fašismu nemohou existovat společně,“ řekl Barak v televizním interview.
Jaalonova rezignace je podle něj „koncem řetězu, který začal případem vojáka, jenž zastřelil zraněného palestinského útočníka (ležícího na zemi, který už nikoho neohrožoval)“. „Takové incidenty nám dávají rentgenový obraz odporující vůli lidu.“
„To, co se stalo, je agresivní uchopení vlády v Izraeli nepřátelskými elementy. A to je jen začátek,“ prohlásil Barak. Pro ilustraci svého tvrzení poukázal na návrhy zákonů prosazované členy vládní koalice, včetně zákona o zbavení parlamentní imunity těch členů Knesetu, kteří údajně podporují terorismus.
„Vláda musí být svržena dříve, než nás všechny stáhne dolů,“ řekl Barak.
Kontroverze v izraelské armádě
Izraelská armáda se dostala v posledních měsících do víru debat kolem morálních hodnot, svobody projevu a jejího místa ve společnosti. Ta je rozdělena na dva tábory zejména kvůli tvrdému, či naopak mírnému postupu vůči Palestincům.
Netanjahu už nabídl vedení resortu obrany bývalému ministru zahraničí Avigdoru Liebermanovi, politikovi z krajní pravice. Jaalon v této souvislosti řekl, že zemi budou nyní vládnout „extremistické a nebezpečné síly“.
