Operace Ovocný sad patří mezi bohatýrské kousky izraelského letectva. Na počátku září 2007 tři letouny F-15 přeletěly celou Sýrii, vyřadily radary protiletecké obrany a několika přesnými zásahy zlikvidovaly tajný jaderný reaktor, který Asadův režim budoval v provincii Dajr az-Zaur za pomoci severokorejských inženýrů.
Odvážný nálet provedla 69. peruť izraelského letectva, která s přestávkami existuje od vzniku samostatného židovského státu. Zúčastnila se téměř všech jeho válek a pro našince určitě není bez zajímavosti, že v roce 1948 její bombardéry B-17G Flying Fortress vzlétaly k náletům na Káhiru a Gazu ze Žatce. Během poslední dekády se podílela na mnoha tajných misích proti íránským cílům v Sýrii, za což si několikrát vyslechla pochvalu od nejvyšších vojenských šarží.
Dnes je opět ve středu dění: Sedmatřicet ze čtyřiceti jejích záložních pilotů v neděli oznámilo, že se tento týden nezúčastní výcviku a místo toho radši půjdou na demonstraci proti vládě. Důvod? Nesouhlasí s justiční reformou, kterou se premiér Benjamin Netanjahu snaží dostat pod kontrolu Nejvyšší soud.
„Ve středu 8. března zasvětíme čas debatám a rozmýšlení o demokracii a jednotě národa. Proto se tento den nepřihlásíme do služby, s výjimkou operační aktivity. Během zbytku týdne se do služby přihlásíme podle plánu,“ stojí v otevřeném dopise vzpurných pilotů.
 |
Bezprecedentní čin elitních letců ukazuje, jaké vášně justiční reforma prosazovaná nejpravicovější vládou v dějinách Izraele vzbuzuje. V ulicích měst proti ní demonstrují desítky tisíc lidí, v liberálně naladěných denících padají slova o puči a přechodu k diktatuře.
Emoce planou také v ozbrojených složkách. Proti okleštění nezávislosti justice protestují tisíce rezervistů, kteří hrozí odepřením služby. Stávkovou pohotovost vyhlásili například záložáci z útvaru 8200, elitní zpravodajské jednotky zodpovědné za shromažďování informací a dekódování šifer.
Ozvali se i veteráni Operace Entebbe, při které v roce 1975 zahynul Netanjahuův bratr Joni. „Vědomě a s otevřenýma očima chcete kvůli svým vlastním zájmům obětovat stát Izrael a jeho obyvatele,“ napsali podle listu The Jerusalem Post premiérovi, který čelí několika korupčním kauzám.
Od poloviny února pozvedají varovné hlasy velká jména z řad dalších bezpečnostních struktur: bývalí šéfové zpravodajské služby Šin Bet nebo Mosadu, včetně těch, kteří dříve sloužili pod Netanjahuem. Premiéra nabádají, aby kontroverzní legislativu stáhl, nebo se aspoň pokusil s opozicí dospět ke kompromisu.
Angažmá záložáků v politických třenicích není v Izraeli ničím ojedinělým. Krajní levice je v minulosti lanařila, aby odmítali sloužit na palestinských územích, krajní pravice je zase přesvědčovala, aby se nepodíleli na vyklízení nelegálních osad. „V Izraeli dlouhodobě existuje fenomén refuseniků, což jsou vlastně branci nebo důstojníci, kteří odmítají působit na Západním břehu Jordánu a podobně,“ vysvětlil v podcastu Kontext expert na Blízký východ Marek Čejka.
Dojde na puč?
Podle listu Haarec je však současný neklid svým rozsahem i účastí elitních jednotek pro armádu daleko závažnějším problémem. Vědomé odpírání služby se poprvé v historii židovského státu stalo normální součástí politického protestu a armáda si klade otázku, nakolik to ohrožuje její operační schopnosti. Především v situaci, kdy se na Západním břehu opět roztáčí spirála násilí a ve vzduchu visí hrozba vojenské konfrontace s Íránem.
Většina protestujících záložáků dává najevo, že v případě ohrožení národní bezpečnosti se do služby přihlásí. Jiní tvrdí, že odmítnou jen v případě, že Netanjahuova vláda justiční reformu protlačí v její původní podobě. Z hlediska generálního štábu však škoda už byla napáchána, protože politické šarvátky poškodily reputaci armády.
Protestující piloty z 69. perutě se proto o víkendu pokosil uchlácholit vrchní velitel letectva. „Jste nenahraditelní. Jste obránci naší vlasti. Jste odpovědní lidé, kteří se řídí skutečnými hodnotami,“ napsal generál Tomer Bar v otevřeném dopise nespokojeným záložákům a ujistil je, že je ochrání před útoky z řad krajní pravice, která je označuje za „zrádce a anarchisty“.
Při několikahodinovém osobním setkání je ještě přesvědčoval, aby si odepření služby dobře rozmysleli. „Nechtěl bych se dostat do situace, kdy bych musel informovat náčelníka generálního štábu, že jednotka není schopná služby,“ apeloval muž, pod jehož velením před šestnácti lety proběhla operace Ovocný sad.
Rebelie mezi záložáky podle expertů ukazuje především na hluboké rozdělení izraelské společnosti, která se od levicových ideálů v době vyhlášení nezávislosti posunula až k současné vládě, jejíž ministři vyzývají k srovnání palestinských vesnic se zemí. I v armádě se tak projevuje spor o další směřování židovského státu a jeho postoji k okupovaným územím, které radikálové ve vládě chtějí anektovat.
„V armádě jsou velké generační rozdíly. Mluví se o radikální generaci mladých důstojníků, protože někteří z nich pochází z komunity osadníků. Na druhé straně stojí starší důstojníci, kteří bojovali například v Jomkipurské válce nebo v Libanonu, Palestince a Araby znají daleko lépe, chápou izraelský limity a proti mladé agresivní generaci jsou velmi vysazení,“ vysvětluje Marek Čejka.
Podle něj není zcela vyloučeno, že v případě další eskalace může dojít ke konfliktu mezi vládou a armádou. „Kde je silná armáda, tam je možnost vojenského převratu. I toto může být teoreticky jeden ze scénářů, kterým může armáda reagovat, pokud Netanjahuova vláda překročí veškeré červené linie,“ dodává Čejka.
