Studii prováděli vědci na Ben Gurionově univerzitě ve městě Beerševa. Tamní výzkumníci využili látku na bázi diindolylmetanu (DIM), který se v přírodě nachází v brokolici, růžičkové kapustě nebo květáku. Izraelští vědci studovali vliv DIM na bakterie a zjistili, že látka jejich vývoji dobře brání.
K výzkumu vědci použili prasata, z nichž každé mělo několik různých zranění. Část jich dostala antibiotika, část syntetickou formu DIM. Rány u zvířat léčených antibiotiky se zacelily za deset dní, ve druhém případě, kdy se použila mast na bázi DIM, již za pět dní.
Profesor Ariel Kušmaro nejen vyvíjí mast použitelnou u zraněných zvířat, ale snaží se také zjistit, zda by mělo přínos i to, kdyby se látka DIM přidávala do potravy. „Zjistili jsme ve své studii, že se rány při použití DIM zacelují rychleji,“ řekl.
„Antibiotika zabijí vrstvu bakterií na ráně. Roste nová tkáň, ale zároveň tam zůstává i mrtvá tkáň a mrtvé bakterie. V případě DIM tyto bakterie nezabijete, takže je zacelování rychlejší,“ řekl Kušmaro.
Jeho tým chce nyní dospět k testování DIM při zranění u lidí a pomoci nich zahájit nový přístup v lidské medicíně. „Je to bod obratu, zcela nový koncept protibakteriální léčby,“ řekl. I když jde o přístup zcela odlišný od antibiotik, může se podle něj stát základem léčby bakteriálních infekcí podobně, jak je to nyní v případě antibiotik.
DIM narušuje komunikaci mezi bakteriemi stejně, jako je to u rušičky radiového signálu. „Bakterie spolu komunikují pomocí chemických signálů. Blokováním nebo narušením jejich komunikace je izolujete jednu od druhé. Právě při této komunikaci vznikají chorobné zárodky, takže bez kontaktu mezi bakteriemi budou méně chorobné a méně odolné proti imunitnímu systému,“ sdělil vědec.
Rušení komunikace mezi bakteriemi vyvolává ve vědeckém světě stále větší zájem a Kušmaro věří, že jeho výzkum bude pro lidstvo přínosný. On a jeho kolegové Karina Golbergová a Robert Marks si myslí, že látka na bázi DIM použitelná pro zvířata dostane povolení od úřadů do pěti let.
DIM se už nyní používá při léčbě některých druhů rakoviny, ale vývoj nového využití bude dlouhý a Kušmaro si myslí, že potrvá déle než deset let, než bude povolena látka pro lidi.
