V textu Rada například vyjadřuje politování kvůli „porušení dohody o příměří ze strany Izraele“. Izrael v březnu obnovil údery na Pásmo Gazy poté, co vypršela takzvaná první fáze příměří. Tvrdí, že tím chce zvýšit nátlak na teroristické hnutí Hamás, aby propustilo izraelské rukojmí.
Fórum rodin rukojmích ve středu ráno vyjádřilo nad dalším rozšířením vojenských operací zděšení. „Bylo rozhodnuto obětovat rukojmí kvůli ‚územním ziskům‘? Místo toho, aby izraelská vláda zajistila propuštění rukojmích dohodou a ukončila válku, posílá do Gazy další vojáky, aby bojovali ve stejných oblastech, kde se bojovalo opakovaně,“ uvedly rodiny.
Rodiny zdůraznily, že odpovědnost za propuštění zbývajících 59 zadržovaných rukojmí, z nichž naživu je zřejmě jen 24, leží na bedrech vlády. Ta podle nich upřednostňuje zničení Hamásu před osvobozením rukojmích.
Cílené hladovění, genocida, nucené přesuny
Rada kritizovala „používání vyhladovění civilistů jako způsob vedení války“. Tím orgán OSN mínil zastavení dodávek potravin a dalšího zboží, ke kterému Izrael přistoupil před měsícem. Kvůli tomu se podle agentur OSN rychle tenčí zásoby potravin nahromaděných během příměří. V reakci na to například Světový potravinový fond pozastavil činnost svých pekáren v Pásmu Gazy.
Rada také Izrael vyzvala, aby dodržoval své závazky ohledně prevence genocidy. Podle orgánu OSN některé výroky izraelských politiků představují výzvy ke genocidě Palestinců. Rada kritizovala také nucené přesuny palestinského obyvatelstva.
Izrael Radu OSN pro lidská práva označuje za jednostrannou a zaujatou. Ze 47 členů orgánu usnesení podpořilo 27 zemí, 16 se nezúčastnilo hlasování a čtyři státy - ČR, Německo, Etiopie a Severní Makedonie - byly proti. Podle agentury AFP představitelé těchto zemí text kritizovali za jednostranné zaměření proti Izraeli.
Rozšíření bezpečnostních zón
Netanjahu vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby zlikvidovali teroristické hnutí Hamás a vrátili izraelská rukojmí, která hnutí dosud zadržuje od útoku na jižní Izrael ze 7. října 2023. To je podle něj jediný způsob, jak ukončit válku.
Kac podle serveru The Times of Israel (ToI) řekl, že izraelští vojáci příslušné oblasti vyčistí „od teroristů a infrastruktury a obsadí rozsáhlé území, které bude připojeno k bezpečnostním zónám Státu Izrael“.
Odkazoval tak na již vytvořené nárazníkové pásmo podél hranic s Izraelem uvnitř palestinského území a také takzvaný Necarimský koridor, který Pásmo Gazy protíná a rozděluje je na severní a jižní část. Kac neupřesnil, kolik území má Izrael v úmyslu zabrat.
Nový bezpečnostní koridor
Izraelský premiér Netanjahu ve středu odpoledne oznámil, že Izrael vytváří nový bezpečnostní koridor v Pásmu Gazy. „Bude to druhý Filadelfský koridor,“ uvedl Netanjahu s odkazem na oblast u hranice s Egyptem, kterou kontroluje izraelská armáda.
Z prohlášení premiéra není přesně jasné, kde zóna vznikne. Podle agentur by mohla vzniknout mezi městy Rafáh a Chán Júnis. „Tím, že dělíme Pásmo Gazy, krok po kroku zvyšujeme nátlak, abychom dostali nazpět naše rukojmí,“ řekl Netanjahu o strategii Izraele proti hnutí Hamás.
„Dobrovolná“ evakuace
Izraelská armáda už předminulý víkend oznámila, že přesouvá k jižnímu velitelství od hranic s Libanonem celou další divizi, která se připraví na operace v Pásmu Gazy. Jednotky této divize podle ToI ve středu ráno vstoupily do jižní části pásma, aby se podílely na rozšířené ofenzivě proti Hamásu.
Také podle palestinských zdrojů po intenzivních nočních vzdušných úderech už izraelské pozemní síly začaly operovat v částech Rafáhu. V pondělí armáda nařídila evakuaci téměř celého nejjižnějšího města Pásma Gazy a také rozsáhlé oblasti mezi ním a severněji položeným městem Chán Júnis.
Představitelé izraelské vlády také dávají najevo, že chtějí usnadnit „dobrovolný“ odchod Palestinců z izolované pobřežní enklávy do jiných zemí, jak nastínil americký prezident Donald Trump, který by na válkou zdevastovaném území rád vybudoval pobřežní letovisko pod kontrolou USA.
Vzdušné útoky v Sýrii
Podle zpráv kolujících na sociálních sítích byl terčem úderu výzkumný vědecký ústav ve čtvrti Barzá na okraji Damašku, vojenské letiště v Hamá a letecká základna Tijás, známá taktéž jako T4, nedaleko Palmýry. Informaci přinesla syrská státní agentura SANA.
Izraelská armáda útoky potvrdila na síti X.
⭕️The IDF struck military capabilities that remained at the Syrian bases of Hama and T4, along with additional remaining military infrastructure sites in the area of Damascus in the past few hours.
We will continue to operate to remove any threat to Israeli civilians. https://t.co/zgs1HGBdfv
Izrael v minulosti, když v Sýrii vládl prezident Bašár Asad, v zemi opakovaně útočil proti tomu, co označoval za vojenské objekty spojené s Íránem a na dodávky zbraní z Teheránu určené libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters.
Asadův režim se zhroutil loni v prosinci poté, co islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Novým prozatímním prezidentem země se stal vůdce HTS Ahmad Šara.
