Při izraelských operacích v Gaze zemřelo nejméně 200 Palestinců, tvrdí místní úřady

Šéf palestinské samosprávy kvůli masakru požaduje mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Bezprostředně nebylo jasné, zda zvýšená bilance obětí souvisí pouze s akcí za záchranu rukojmích. Zdravotnický personál v nemocnici v zasažené oblasti v předchozí bilanci obětí agentuře AP sdělil, že nemocnice přijala těla 94 mrtvých a asi stovku zraněných.

„Počet obětí masakru spáchaného izraelskými okupanty v táboře Nusajrát vzrostl na 210 mučedníků a více než 400 zraněných,“ uvedla v prohlášení tisková služba vlády Hamásu. Hnutí současně prohlásilo, že stále zadržuje převážnou část rukojmích, a pohrozilo, že je schopno jejich počet zvýšit.

Izraelské síly při dnešní zvláštní operaci v městském prostředí uprchlického tábora v centrální části Pásma Gazy osvobodily čtyři živé izraelské rukojmí unesené z hudebního festivalu v jižním Izraeli při loňském teroristickém útoku Hamásu. Jde o tři muže a jednu ženu ve věku od 21 do 40 let.

Podle Izraele byl dnešní zásah největší svého druhu na záchranu rukojmích od vypuknutí nynější války. Tu vyprovokoval právě přeshraniční útok Hamásu a s ním spřízněných radikálních skupin ze 7. října, při němž ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Více než stovka z nich byla propuštěna v rámci dosud jediného příměří na konci listopadu.

Hamás nyní podle izraelských úřadů stále zadržuje asi 116 rukojmích, více než čtyři desítky z nich však úřady prohlásily za mrtvé. Odvetné vojenské operace Izraele v Pásmu Gazy si podle dnešní bilance úřadů ovládaných Hamásem, která ale ještě nezahrnuje oběti dnešních akcí v oblasti Nusajrátu, od října vyžádaly životy zhruba 36 800 Palestinců.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja dnes prohlásil, že palestinský odboj proti Izraeli bude pokračovat i po operaci v Nusajrátu. „Náš lid se nevzdá a odboj bude i nadále bránit naše práva tváří v tvář tomuto zločinnému nepříteli,“ uvedl v prohlášení politický vůdce Hamásu, který pobývá v exilu v Kataru.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na událost, kterou označil za „krvavý masakr spáchaný izraelskými silami", vyzval ke svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom WAFA, což je oficiální tisková agentura palestinské autonomie. Ta vykonává omezenou správu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

„Počet obětí masakru spáchaného izraelskými okupanty v táboře Nusajrát vzrostl na 210 mučedníků a více než 400 zraněných,“ uvedla v prohlášení tisková služba vlády Hamásu. Hnutí současně prohlásilo, že stále zadržuje převážnou část rukojmích, a pohrozilo, že je schopno jejich počet zvýšit.

Izraelské síly při dnešní zvláštní operaci v městském prostředí uprchlického tábora v centrální části Pásma Gazy osvobodily čtyři živé izraelské rukojmí unesené z hudebního festivalu v jižním Izraeli při loňském teroristickém útoku Hamásu. Jde o tři muže a jednu ženu ve věku od 21 do 40 let.

Podle Izraele byl dnešní zásah největší svého druhu na záchranu rukojmích od vypuknutí nynější války. Tu vyprovokoval právě přeshraniční útok Hamásu a s ním spřízněných radikálních skupin ze 7. října, při němž ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Více než stovka z nich byla propuštěna v rámci dosud jediného příměří na konci listopadu. Hamás nyní podle izraelských úřadů stále zadržuje asi 116 rukojmích, více než čtyři desítky z nich však úřady prohlásily za mrtvé. Odvetné vojenské operace Izraele v Pásmu Gazy si podle dnešní bilance úřadů ovládaných Hamásem, která ale ještě nezahrnuje oběti dnešních akcí v oblasti Nusajrátu, od října vyžádaly životy zhruba 36.800 Palestinců.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja dnes prohlásil, že palestinský odboj proti Izraeli bude pokračovat i po operaci v Nusajrátu. „Náš lid se nevzdá a odboj bude i nadále bránit naše práva tváří v tvář tomuto zločinnému nepříteli,“ uvedl v prohlášení politický vůdce Hamásu, který pobývá v exilu v Kataru.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na událost, kterou označil za „krvavý masakr spáchaný izraelskými silami“, vyzval ke svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom WAFA, což je oficiální tisková agentura palestinské autonomie. Ta vykonává omezenou správu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

25 fotografií

Izrael přesunul vězněné Palestince

Izrael zároveň přemístil stovky zadržovaných Palestinců z vězení na vojenské základně Sde Teiman v Negevské poušti. Jde o zařízení, u něhož stanice CNN a BBC s odvoláním na whistleblowery, svědectví a otevřené zdroje v květnu popsaly zacházení hraničící s mučením.

Případem se podle CNN z podnětu organizací na ochranu lidských práv začal tento týden zabývat nejvyšší soud, jemuž státní zástupce Aner Helman sdělil, že 700 Palestinců už vláda přemístila do jiného zařízení na Západním břehu Jordánu a dalších 500 přesune v následujících týdnech. Asi 200 jich tam prozatím ještě zůstane.

Nejmenovaní svědkové i bývalí vězni popsali podmínky, v nichž byli vězni nuceni vzpřímeně sedět na tenkých matracích se zavázanýma očima a mlčet. Další popsali případy z nemocnice, která je součástí komplexu a v níž lékaři museli amputovat vězňům končetiny kvůli zraněním z neustálého svazování, nebo případy, kdy lékařské zákroky prováděli nekvalifikovaní pracovníci bez použití anestetik. Jeden z whistleblowerů stanici BBC vypověděl, že pacienti byli často za končetiny přivazováni k postelím, někdy se zavázanýma očima a nazí, a nuceni nosit pleny.

Zprávy za „hluboce znepokojivé“ označil Bílý dům, údajné kruté zacházení odsoudilo i německé ministerstvo zahraničí a zvláštní zpravodajka OSN pro mučení Alice Jill Edwardsová.

„Otázkou je, zda se na tento případ vztahuje izraelský zákon o věznění nelegálních bojovníků, na to jste neodpověděli,“ řekl jeden z nejvyšších soudců Barak Erez při středeční vyostřené výměně argumentů právnímu týmu zastupujícímu stát, píše CNN.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi minulý týden uvedl, že armáda ve věci zahájila vyšetřování. Ve svém květnovém prohlášení armáda na zprávy médií reagovala tím, že vězni jsou poutáni na základě rizika, které představují, a také podle svého aktuálního zdravotního stavu.

„Incidenty, kdy by poutání bylo protiprávní, nejsou úřadům známy,“ uvedla armáda. Armádní mluvčí rovněž popřel, že by se lékařské zákroky ve vedlejší nemocnici prováděly v rozporu s izraelským nebo mezinárodním právem nebo že nebyly prováděny s maximální opatrností.

Základna leží asi 29 kilometrů od hranice s Pásmem Gazy a tvoří ji dvě hlavní části o více budovách - objekty, ve kterých jsou stovky vězňů, z toho nyní podle izraelské vlády většinou již přesunutých, a polní nemocnice. Od začátku války v Pásmu Gazy po teroristických útocích palestinského hnutí Hamás v Izraeli sloužila základna jako zadržovací zařízení pro Palestince zatčené na válkou zmítaném území.

Izraelská vláda 20. května uvedla, že má za cíl „omezit počet chovanců držených ve vojenských zařízeních, především v Sde Teiman“, a používat nadále základnu pouze pro přijímání, výslech a „třídění“ vězňů, nikoliv jako dlouhodobou věznici.