Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvIzrael bude na palestinské teroristické hnutí zvyšovat tlak, právě vojenský nátlak je podle Netanjahua jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmích.
Izrael spustil vzdušné údery v noci na úterý na mnoha místech Pásma Gazy, od severu přes města Gaza a Chán Júnis až po Rafáh na jihu. Při útocích byli zabiti čtyři vládní činitelé Hamásu včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi a ředitele vnitřní bezpečnostní služby.
Dális byl šéfem administrativního výboru vlády Hamásu v Pásmu Gazy, což je funkce přirovnávaná k premiérovi, píše server The Times of Israel i AFP. V „kondolenčním komuniké“ za vládní činitele Hamásu dále figurují ředitel vnitřní bezpečnostní služby Bahdžát abú Sultán, náměstek ministra vnitra Mahmúd abú Vatfa a náměstek ministra spravedlnosti Ahmad Chatta.
Izrael oznámil obnovení bojů v úplné koordinaci s USA. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac pohrozil Hamásu „peklem“, dokud nevrátí všechny držená rukojmí. Egypt, Katar a další země vyzvaly Izrael k okamžitému obnovení příměří. Rodiny rukojmích proti útokům protestují.
Podle prohlášení palestinského hnutí se Izrael „rozhodl torpédovat“ příměří v Gaze a osud rukojmích je v důsledku toho nejasný, napsala agentura AFP. Premiér Benjamin Netanjahu a ministr Kac nařídili armádě zasáhnout silou proti Hamásu, jenž při dosavadních vyjednáváních nesouhlasil s propuštěním dalších rukojmích, které Izrael požaduje pro vyjednání trvalého klidu zbraní.
Izrael nemá jinou možnost než obnovit vojenskou akci proti Hamásu, má-li přivést domů rukojmí, které v Pásmu Gazy stále zadržuje toto palestinské teroristické hnutí, řekl v úterý izraelský ministr zahraničí Gideon Saar v rozhovoru se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
Podle agentury Reuters Saar řekl, že Hamás nese plnou odpovědnost za obnovení bojů v Pásmu Gazy, jelikož nesouhlasil s plánem USA. Zároveň upozornil, že se nejedná o jednorázovou akci, údery budou pokračovat více dní.
Celkový počet palestinských obětí nočních izraelských úderů stoupl na 413, většinu z nich podle úřadu řízeného Hamásem tvoří ženy a děti. Dále úřady hlásí 660 zraněných, mnoho z nich zůstává v sutinách.
Obnovení ofenzivy spolu s USA
„Izrael přijal návrhy zvláštního vyslance amerického prezidenta (Donalda Trumpa pro Blízký východ) Steva Witkoffa na prodloužení příměří, ale Hamás je dvakrát odmítl,“ řekl Saar. Zdůraznil také, že židovský stát se nevzdá žádného ze svých válečných cílů. Mezi ně vedle návratu všech rukojmích patří také úplné zničení vojenských a vládních kapacit Hamásu v Gaze.
„Mohu potvrdit, že obnovení intenzivních bojů (v Pásmu Gazy) se uskutečnilo v úplné koordinaci s Washingtonem,“ řekl mluvčí izraelské vlády David Mencer. Bílý dům rovněž sdělil, že o úderech věděl. Spojené státy jsou nejvýznamnějším izraelským spojencem a také zprostředkovatelem jednání mezi Izraelem a Hamásem.
„V Gaze se otevřou pekelné brány,“ uvedl podle webu The Times of Israel (ToI) Kac, podle něhož dopadne na Hamás dosud neviděná síla, pokud nepropustí všech 59 zbývajících rukojmích. Činitel izraelské armády citovaný Reuters uvedl, že vojsko židovského státu povede vzdušné údery tak dlouho, jak to bude nutné, a že nemusí zůstat jen u nich.
Izraelské úřady zároveň z bezpečnostních důvodů rozhodly, že v úterý zůstanou zavřené školy v oblastech blízkých hranicím Pásma Gazy.
Hamás dodržuje dohodu o příměří v Pásmu Gazy a s mezinárodními zprostředkovateli „pracuje na zkrocení izraelské agrese“, uvedl v úterý po útocích představitel tohoto palestinského teroristického hnutí.
Ohlasy ve světě
Turecko označilo izraelský útok za součást genocidní politiky Benjamina Netanjahua. Útok odsoudily rovněž Egypt a Katar, kteří jsou prostředníky v jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, a vyzvaly mezinárodní společenství, aby přimělo Izrael k dodržování dohody o klidu zbraní.
„Izraelská vláda se rozhodla obětovat 59 rukojmích,“ uvedlo v úterý sdružení rodin unesených. „Tvrzení, že se válka obnovuje kvůli propuštění rukojmích, je naprostý podvod - vojenský tlak ohrožuje rukojmí i vojáky,“ dodalo. Netanjahua a Kace vyzvalo ke schůzce, při které rodiny chtějí „ujištění, jak budou rukojmí chráněni před vojenským tlakem a jak se zajistí jejich návrat domů.“ Prohlášení končí podle AFP větou: „Přestaňte je zabíjet... hned!“
Obnovení příměří rovněž požaduje vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který uvedl, že je útoky šokován. „Jedinou cestou vpřed je politické urovnání ve shodě s mezinárodním právem,“ řekl. Dodal, že Izrael použitím větší vojenské síly zhoršuje utrpení Palestinců, kteří žijí v katastrofických podmínkách.
K ukončení bojů vyzývají také Španělsko, Malta, Belgie či Švýcarsko. Za barbarské je na X označil maltský premiér Robert Abela. Znepokojení nad obnovením útoků vyjádřili také Rusko a Čína.
Intense strikes on Gaza last night leaving more than 300 children, women & men dead. On behalf of the @maltagov I strongly condemn these barbarous attacks. I cannot emphasise enough 🇲🇹’s plight for peace, in Gaza, Ukraine & beyond. - RA
Jako bezohledné je označil Muhannad Hadi, který je koordinátorem OSN pro okupovaná palestinská území. Za „agresivní a barbarské“ označilo izraelské údery Jordánsko. Teherán uvedl, že jde o pokračování izraelské „genocidy“ v Gaze, a zodpovědnost přičetl i Spojeným státům. Za „novou fázi v genocidní politice“ označila izraelské útoky Ankara.
Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam bude vládnout civilní správa, a nikoli teroristická organizace, uvedl Fiala pro Blesk. Také doufá v propuštění rukojmí.
Šéf izraelské diplomacie Saar mluvil o úderech s několika evropskými ministry zahraničí, mezi kterými byl francouzský ministr Jean-Noël Barrot, český ministr Jan Lipavský a nizozemský ministr Caspar Veldkamp, uvedl večer server The Times of Israel.
Podle serveru Saar ministrům řekl, že Izrael je odhodlán dosáhnout svých válečných cílů a že dosažení stability na Blízkém východě je možné jen po porážce Íránu a jeho spojenců, mezi kterými je i Hamás.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil ukončení příměří v Gaze za „velmi znepokojivý vývoj“. Dodal ale, že stále věří v obnovu rozhovorů s pomocí USA či regionálních zprostředkovatelů. „Klíčové ale zůstává, aby Hamás propustil všechna rukojmí - živé i mrtvé,“
Členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) doufá, že izraelské útoky v Pásmu Gazy neznamenají plné obnovení bojů, ale snahu o propuštění rukojmí. Hamás jako teroristická organizace rozumí jenom síle, podle místopředsedy výboru Radka Vondráčka (ANO) jde tedy o pokračování tlaku na něj.
Boje ukončila dohoda
Dohoda 19. ledna ukončila 15 měsíců trvající boje, které začaly předloni v říjnu po vpádu Hamásu do Izraele. První fáze příměří skončila po 42 dnech 1. března, od té doby až do úterka však Izrael sahal pouze k ojedinělým úderům. Hamás v rámci dohody vyměnil 25 živých a osm mrtvých rukojmí za téměř 2 000 Palestinců vězněných v Izraeli.
O druhé fázi nyní vyjednávají USA, Katar a Egypt v katarském Dauhá. Pokud se podaří dohodnout, měli by být propuštěni zbývající rukojmí, z Pásma Gazy by se měly stáhnout izraelské jednotky a měl by nastat trvalý mír.
Konflikt v Pásmu Gazy začal poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spřízněných skupin pozabíjeli na jihu Izraele na 1 200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 000 lidí.
