Zákon nařizuje, aby vojenské soudy udělovaly trest smrti v případě zavraždění izraelského občana v rámci teroristického činu a s úmyslem „popřít existenci státu Izrael“.
Při mimořádných okolnostech mohou vojenské soudy udělit i doživotní trest. Pod vojenské soudy spadají Palestinci žijící na okupovaném Západním břehu, proti kterým je zákon podle agentur a médií především namířen.
Zákon prosazoval krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který ho v pondělí obhajoval na plénu. „Ode dneška všichni ví, a celý svět ví, že kdo vezme život, tak tomu stát Izrael vezme jeho život,“ řekl podle agentury AP ministr v parlamentu. Pro zákon zvedlo ruku 62 poslanců, proti 48.
Zákon už v neděli kritizovali ministři zahraničí Německa, Francie, Itálie a Británie. Podle nich návrh vykazuje „faktickou diskriminační povahu“ a podkopává principy demokracie.
První nevládní organizace již oznámila, že podá podnět nejvyššímu soudu, aby zákon přezkoumal. Podle ní norma odporuje ústavě. Návrh kritizovali i opoziční poslanci. Opoziční poslanec a bývalý zástupce ředitele Mosadu Ram Ben-Barak uvedl, že Izrael se začíná chovat jako teroristické hnutí Hamás a je plný nenávisti a pomsty.
Podle Palestinské samosprávy návrh zákona ukazuje „povahu izraelského koloniálního systému“.
Jak podotýkají izraelská média, zákon se nedotkne Palestinců, kteří spáchali teroristický útok ze 7. října 2023, protože norma není retroaktivní. Právě tímto útokem však předkladatelé zdůvodňovali potřebu hrdelní tresty zavést. Poslední popravu Izrael vykonal v roce 1962 pověšením nacisty a jednoho z hlavních strůjců holokaustu Adolfa Eichmanna.
