Zatímco pozornost světových politiků se plně koncentruje na koronavirovou krizi, v dlouhotrvající syrské občanské válce se dost možná schyluje k důležité změně. Hlavním aktérem je přitom stát, jehož ozbrojené síly se v konfliktu trvalou přítomností neangažují: Izrael.
Sýrie sestřelila izraelské rakety nad svým územím, údajně mířily proti letecké základně |
V minulých dnech se totiž strategické cíle v Sýrii staly terčem řady náletů, jejichž jasným cílem bylo zlikvidovat personál a infrastrukturu operovanou buď přímo íránskými ozbrojenými silami, nebo jejich spojenci. Írán je v syrském konfliktu významným spojencem prezidenta Baššára Asada a současně úhlavním nepřítelem židovského státu.
Teherán vyslal od začátku války do Sýrie tisíce vojenských specialistů a masivně podporuje Asada a jeho další spojence, jako je libanonské hnutí Hizballáh, penězi, výcvikem i logistikou. Íránské ozbrojené síly a jejich spojenci mají v Sýrii nejméně třicet větších vojenských základen.
Izraelská armáda své akce v zahraničí zásadně nekomentuje a není tomu jinak ani v těchto dnech, z reakcí tamějších politiků je nicméně zjevné, že útoky v Sýrii provedl právě Izrael. Nejde sice o první takovou akci – od počátku syrské války v roce 2011 došlo až k několika stovkám izolovaných náletů izraelských stíhaček –, dosud nikdy ale nebyly útoky tak rozsáhlé a koordinované.
Podle mezinárodního práva se jedná o agresi na území cizího státu bez vyhlášení války. Izrael své vojenské akce v zahraničí běžně ospravedlňuje sebeobranou nutnou k zajištění bezpečnosti země.
Izraelské útoky sice sotva zásadně zvrátí poměr sil na syrském válčišti (vládní vojska ovládají naprostou většinu syrského území s výjimkou malé oblasti na severozápadě země kolem Idlibu), mohou ale výrazně omezit, či dokonce ukončit íránskou přítomnost v Sýrii. „Neřekl bych, že se to pro Írán vyvíjí zrovna dobře,“ poznamenal na konci minulého týdne se zjevným uspokojením izraelský ministr obrany Naftali Bennett a dodal. „Íránští vojáci, kteří přicházejí do Sýrie, by měli vědět, že riskují své životy. Nikdy nedovolíme, aby se Írán v Sýrii pevně usadil (…) V úsilí dostat je pryč nepolevíme.“
„Výzkumné centrum“ i kasárna
Aktuální vlna izraelských náletů zasáhla široké spektrum cílů po celém území Sýrie. Zřejmě nejvýznamnější bylo bombardování vědeckého a výzkumného centra v nejlidnatějším syrském městě Aleppu. Podle některých západních zpravodajských služeb jde o místo, kde Asadův režim vyvíjí a testuje chemické zbraně. Syrská armáda měla tyto zakázané zbraně v minulosti již několikrát použít v bojích s protivládními rebely i proti civilistům; režim však nasazení chemických zbraní vždy popřel. Podle zdrojů televize al-Arabíja byla lokalita v Aleppu „zcela zničena“.
Velení íránských sil v Aleppu se stáhlo do bezpečnější oblasti a zřejmě nezůstalo jen u toho. Vysoký důstojník íránské armády, který si nepřál být jmenován, počátkem týdne připustil, že „je to poprvé od začátku války, kdy větší část našich (íránských – pozn. red.) jednotek musí odejít“.
Další izraelský útok byl veden na opačném konci země blízko hranice s Irákem. Očití svědci z města al-Búkamál, kde se mj. nacházejí kasárna syrských a íránských jednotek, hovoří o „mohutných explozích“. Podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) zabily rakety v této oblasti nejméně 14 lidí.
Letectvo židovského státu útočilo i na jihu Sýrie, tj. v blízkosti hranic Izraele. Cílem byly íránské vojenské posty kolem města Kunejtra v syrské části Golanských výšin, na dohled od současné linie příměří mezi oběma státy.
