Premiér a jeho pravicoví a náboženští spojenci přitom zvítězili v posledních izraelských parlamentních volbách ani ne před měsícem. Zajistili si tehdy 60 ze 120 křesel v parlamentu a Netanjahu mohl sestavit kabinet. Nyní mu však vyprší lhůta, kterou měl dle zákona k dispozici.
Hrozba války zažehnána. Izrael a Palestina uzavřely dohodu o příměří |
Pokud tedy premiér v průběhu středy nepředloží jasnou vizi koaliční vlády, může prezident nabídnout sestavení vlády opozici. Zároveň je však již v pohybu proces rozpuštění parlamentu, který by vyvolal nové volby a sebral tak opozici možnost sestavit vlastní kabinet.
Netanjahu je obecně ve složité pozici. Jeho strana Likud získala v dubnových volbách v parlamentu 35 křesel a do vládní koalice s ním chtějí vstoupit dvě ultraortodoxní strany, jež dají dohromady 16 mandátů. Dalším členem vlády má být středopravicová strana Kulanu, která má čtyři poslance, a také Pravicový svaz s pěti mandáty. K získání většiny Netanjahu potřeboval ještě šestou stranu, kterou se měla stát Yisrael Beiteinu, strana bývalého ministra obrany Avigdora Liebermana.
Neúspěšná vyjednávání
Rozhovory o sestavení koalice však selhaly kvůli sporu mezi sekulární Yisrael Beiteinu a dvěma ultraortodoxními židovskými stranami. Lieberman totiž požadoval po Netanjahuovi záruku, že budoucí vláda protlačí v parlamentu zákon, který by donutil i ortodoxní studenty ke službě v armádě, s čímž další koaliční partneři nesouhlasí.
  |
„Tento návrh zákona (o branné povinnosti) se stal symbolem a my se svých symbolů nevzdáme,“ uvedl Lieberman na tiskové konferenci s tím, že se strana nepodvolí politickému tlaku, i kdyby to mělo být za cenu nových parlamentních voleb. Netanjahu ale k sestavení většiny v parlamentu potřebuje oba rozhádané spojence.
„Nedomnívám se, že by země potřebovala být dotlačena k dalším volbám,“ uvedl již v neděli premiér své odcházející vládě. „Ale mohou zde být ti, kteří si to přejí,“ dodal. Netanjahu se pokusil obě znesvářené strany uklidnit a nabídl jim koaliční kompromis. Šéfvyjednavač Liebermanovy strany ale v pondělí označil celou dohodu za „falešnou“.
V pondělí večer tak na návrh Likudu parlament schválil první část procesu vedoucího k hlasování o nových volbách. Podle analytiků se tak Netanjahu snaží vytvořit tlak na Liebermana, kterého by případně mohl vinit z neúspěchu vyjednavačů. Poslední část hlasování o nových volbách je stanovená na středu.
Pokud se Netanjahuovi nepodaří přesvědčit své koaliční partnery bude to poprvé v historii, kdy se v Izraeli odehrají dvoje volby v jeden rok. Premiér přitom zůstane lídrem země, dokud nebude vytvořena nová vláda.
Otázka trestního stíhání
Netanjahu se zároveň musí vypořádat ještě s jednou krizí. Premiér Netanjahu totiž čelí hrozbě trestního stíhání za braní úplatků, podvod a zpronevěry svěřeného majetku správcem. Všechna obvinění však lídr strany Likud odmítá.
Podle informací izraelských médií se proto premiér pokusil do návrhu koaliční smlouvy začlenit i část, která by mu udělila imunitu po celou dobu vládnutí. Zprávy o tomto pokusu vyústily v masivní sobotní protesty proti Netanjahuovi, při kterých se v ulicích Tel Avivu sešlo na padesát tisíc lidí. Protestu se zúčastnili zástupci téměř všech opozičních stran.
Binjamin Ganc by mohl být nově pověřen sestavením vlády.
Někdejší ministr financí Jair Lapid z formace Modrá a bílá přirovnal Netanjahuovu snahu konsolidovat moc k situaci v Turecku, kde pevnou rukou vládne Recep Tayyip Erdogan.
„Nedopustíme, aby se z tebe stal Erdogan. Nebudeš turecký diktátor. Nedovolíme to,“ vzkázal při protestech Lapid Netanjahuovi. Formace Modrá a bílá získala v dubnových volbách stejný počet křesel jako Likud a v případě neúspěchu Netanjahua při sestavení koalice by prezident měl dát možnost jejímu lídru Binjaminu Gancovi.
