Lidovky.cz: Na postu velvyslankyně Izraele v Česku už působíte více než rok, střední a východní Evropu ale jakožto rodačka z Litvy znáte téměř jako své boty. Co jste o České republice věděla před svým příjezdem?
Znala jsem Prahu a Adršpach, protože sousedí s Polskem, kde jsem byla velvyslankyní. A samozřejmě z pozice zástupkyně vedoucího evropského odboru izraelského ministerstva zahraničí jsem věděla, že Česká republika je pro nás jednou z nejpřátelštějších zemí. To byl možná ten vůbec nejhlavnější důvod, proč jsem si Česko vybrala. Dalo by se totiž říct, že je snem každého izraelského diplomata. Druhým důvodem, a tam jsem se mýlila, bylo, že pro mě bude lehčí naučit se česky, když už mluvím polsky. To se bohužel nepotvrdilo. Sice nemám problémy přečíst si v češtině noviny, ale s mluvením už je to horší.
Lidovky.cz: Našlo se přesto něco, čím vás Česko překvapilo?
