Úterní noční údery izraelského letectva na areál v Latákii za sebou zanechaly desítky kontejnerů v plamenech i poškozené přístavní budovy.
Šlo o druhý útok na největší přístav v Sýrii během tohoto měsíce. Letouny židovského státu shazovaly bomby ve stejné oblasti již 7. prosince. Podle oficiálních syrských zdrojů došlo sice v obou případech ke značným materiálním škodám, nikdo však údajně nezahynul.
Izrael provádí nálety na syrské území opakovaně a tato činnost, která je v příkrém rozporu s mezinárodním právem, v posledních měsících zesílila. Podle listu The Times of Israel, odvolávajícího se na zdroje z izraelské armády, provedlo letectvo letos zhruba dvojnásobek náletů ve srovnání s rokem 2019.
Tel Aviv konkrétní vojenské akce proti cílům na syrském území nikdy nekomentuje a nestalo se tak ani v případě posledních útoků na Latákii. Izraelský ministr obrany Benjamin Ganc pouze zopakoval, že „Izrael nedovolí, aby Írán a jeho zbraně ohrožovaly naše obyvatelstvo“.
Že jde primárně o akce proti Íránu, dokládají i vyjádření dalších izraelských armádních špiček.
„Navýšení našich úspěšných operací oslabilo schopnost nepřítele přesouvat zbraně na různé fronty v blízkosti našeho území,“ řekl před několika dny náčelník generálního štábu izraelské armády Aviv Kochavi na výroční tiskové konferenci. S tím, že „nepřítelem“ se myslí právě Teherán.
Tel Aviv dlouhodobě obviňuje Írán, klíčového spojence syrského prezidenta Baššára Asada, z toho, že do Sýrie masivně dodává zbraně, vesměs prostřednictvím spřátelených milicí. Podle názoru izraelské vlády by tyto zbraně mohly být použity proti Izraeli, což zemi ospravedlňuje k preventivním úderům na syrské území. Izrael útočí zejména proti těm cílům, kde se předpokládá koncentrace íránského vojenského materiálu.
Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj obeznámený s poměry v Latákii, měly letecké útoky cílit na tu část přístavu, v níž byl skladován materiál dodaný z Íránu „v průběhu minulých týdnů“. To by odpovídalo nedávným zprávám, podle nichž má Teherán v současnosti využívat k transportu zbraní do Sýrie častěji cestu po moři.
Nová dohoda na spadnutí
Zvýšený vojenský tlak na íránské cíle v Sýrii pravděpodobně souvisí s jednáními, jež mají vzkřísit dohodu o kontrole íránského jaderného programu (JCPOA). Ta byla uzavřena v roce 2015 mezi světovými mocnostmi na straně jedné a Íránem na straně druhé. O tři roky později od ní ale tehdejší prezident USA Donald Trump jednostranně odstoupil.
Následkem toho se některými ustanoveními JCPOA přestal řídit i Teherán a začal mimo jiné obohacovat uran vysoko nad limity, jež byly stanoveny dohodou.
Od nástupu nového amerického prezidenta Joea Bidena v lednu letošního roku probíhají rozhovory s cílem jadernou dohodu oživit. Zájmem velmocí je získat záruky nad tím, že íránský jaderný program zůstane výhradně civilní a bude moci být pravidelně kontrolován; Teherán proti tomu požaduje zrušení hospodářských sankcí, které silně poškozují íránskou ekonomiku.
Izrael není součástí dohody a jako dlouholetý arcinepřítel Íránu JCPOA od počátku tvrdě odmítá. Podle názoru Tel Avivu nejsou záruky ohledně íránského jaderného programu dostatečné a navíc Teheránu nikterak nebrání v dalším vývoji balistických raket, které by prý v dohledné době mohly zasáhnout i Izrael.
Jednání o JCPOA pokračují i v těchto dnech ve Vídni. Podle vyjádření ruských a íránských vyjednavačů z počátku týdne se „rozhovory ubírají dobrým směrem (...) Je možné, že k dohodě dospějeme brzy.“
To jsou sice slova, která v Tel Avivu nechtějí slyšet, nicméně Izrael nesedí s rukama v klíně. V rámci vojenského rozpočtu Izraele na rok 2022, jenž dosahuje rekordní výše v přepočtu asi 450 miliard korun, je jedna celá kapitola vyhrazena na „přípravu potenciálních úderů proti íránským jaderným zařízením“. Na ty by mělo jít kolem 60 miliard korun.
