Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Izraelsko-palestinský konflikt má vyřešit Čína. Američané již ztratili důvěru

Svět

  6:00
NEW YORK / PRAHA - Čína v budoucnu soustředí své diplomatické úsilí na dosažení řešení palestinsko-izraelského konfliktu. V pondělí to na Valném shromáždění OSN řekl čínský velvyslanec při světové organizaci Liou Ťie-i. Diplomat zároveň apeloval na mezinárodní společenství, aby podpořilo čtyřbodový mírový plán čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) foto: Reuters

Čínský plán z roku 2013 počítá se vznikem palestinského státu v hranicích z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Zároveň volá po palestinském uznání Izraele, po okamžitém obnovení mírových jednání, spolupráci v oblasti bezpečnosti a ukončení výstavby židovských osad.

K ničemu z toho ale od zveřejnění plánu nedošlo. Přesto se však říše středu nevzdává – po červencové návštěvě palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse v Pekingu navrhla třístranný dialog mezi Izraelci, Palestinci a Číňany, i ten ale zůstal bez odezvy.

Izrael otočil, detektory z Chrámové hory zmizí. Nahradí je ‚důmyslná technologie‘

„Čínský postoj k Blízkému východu je obecně velmi pragmatický a je nahlížen hlavně skrze ekonomický vliv a spolupráci. V případě Izraele a Palestiny je pro Čínu z ekonomického hlediska zajímavý především Izrael a mezi Izraelem a Čínou už existuje celá řada kontraktů, včetně spolupráce v oblasti obrany. Zároveň si je však Čína dobře vědoma, že pokud chce posilovat své obchodní vztahy s arabským, respektive muslimským světem, neměla by opomíjet ani Palestince,“ podotýká politolog Marek Čejka z brněnské Masarykovy univerzity. Soudí tak proto, že by Čína mohla díky svým ekonomickým možnostem být mediátorem mezi oběma stranami konfliktu.

Peking, který se na Blízkém východě více angažuje v posledních sedmi letech, označuje Palestince i Izraelce za „důležité partnery“ ve svém projektu na vybudování takzvané nové hedvábné stezky. Během své lednové návštěvy regionu slíbil prezident Si Ťin-pching investice a půjčky ve výši 55 miliard dolarů. „Z čínského pohledu mohou být ekonomická opatření efektivní ve spojování různých stran Blízkého východu,“ citoval list Jerusalem Post analytika Wanga Liena z univerzity v Pekingu.

Čínské ambice „pohnout“ s nejsložitějším blízkovýchodním sporem vycházejí i ze současné pasivity Spojených států. Prezident Donald Trump sice v prvních dnech svého mandátu sliboval „konečnou dohodu“, jeho aktivita ale skončila u slov.

Vyjednavač USA ztratil důvěru Palestinců

Jak napsal izraelský publicista Ben Caspit, Trump není do diplomatického procesu nijak zapojen a ani na tom nemá zájem. Palestinský vůdce Abbás je podle něj velice zklamán a „mírový tým“ USA ztratil v očích Palestinců veškerou důvěru. Jako důkaz předkládá Caspit americkou nečinnost při nedávné krizi na Chrámové hoře. Americký vyjednavač Jason Greenblatt prý navíc není nestranný a stojí na straně Izraelců. Nečinnost USA novináři potvrdil i nejmenovaný ministr izraelské vlády: „Američané tu přítomni opravdu nejsou, nechají nás dělat, co chceme.“

Vedle Číny má ale ambice usmířit obě strany i Evropská unie. Do německých voleb se sice žádná iniciativa očekávat nedá, po nich by ale německo-francouzský tandem chtěl vést na USA nezávislejší a odvážnější politiku. Ještě letos by tak kancléřka Angela Merkelová a prezident Emmanuel Macron mohli přijít s vlastním, evropským mírovým plánem.

Autor: