Nový francouzský prezident údajně německým politikům sdělil, že francouzské jaderné zbraně v konečném důsledku chrání i sousední Německo, což je jeden z důvodů, proč by měli zvážit bližší spolupráci s Francií v této oblasti. Z tohoto důvodu by Německo mělo zauvažovat nad možnou spoluúčastí v této vojenské složce. Steinmeier mu ale podle týdeníku Der Spiegel odpověděl, že Berlín nemá v plánu získat nukleární arzenál. I proto se Německo připojilo ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.
Francie byla v roce 1949 jedním ze zakladatelských států NATO, a získala tak vojenskou ochranu Spojených států. Vztahy s USA i NATO se oslabily po roce 1958, kdy se ujal moci Charles de Gaulle. Za jeho vlády se Francie stala atomovou mocností.
První jaderné zbraně Francie vyvinula na konci padesátých let, svou první nukleární bombu zkoušela v roce 1960. Velmi rychle vyvinula také bomby shazované letadly, rakety odpalované ze země i z ponorek. Koncem šedesátých let už Paříž disponovala 18 odpalovacími rampami pro rakety středního doletu, které byly později vybaveny jadernými hlavicemi. V sedmdesátých letech rozšířila Francie své jaderné síly i na loďstvo. Každá z jejích jaderných ponorek může mít 16 jaderných raket středního doletu. Za vlády de Gaulla Francie v roce 1966 vystoupila z vojenských struktur NATO, zůstala však v této organizaci aktivní politicky. S koncem studené války pak Francie počet svých nukleárních střel snížila. Nynější počet francouzských hlavic se podle agentury AFP odhaduje na 200 až 300.
Svůj nukleární arzenál dosud Francie na žádnou zemi nenamířila. Jak ale loni v lednu prohlásil dnes již bývalý prezident Jacques Chirac, Paříž je připravena použít jaderné zbraně proti jakémukoli státu, který by podpořil teroristický útok na francouzském území.
Francie byla v roce 1949 jedním ze zakladatelských států NATO, a získala tak vojenskou ochranu Spojených států. Vztahy s USA i NATO se oslabily po roce 1958, kdy se ujal moci Charles de Gaulle. Za jeho vlády se Francie stala atomovou mocností.
První jaderné zbraně Francie vyvinula na konci padesátých let, svou první nukleární bombu zkoušela v roce 1960. Velmi rychle vyvinula také bomby shazované letadly, rakety odpalované ze země i z ponorek. Koncem šedesátých let už Paříž disponovala 18 odpalovacími rampami pro rakety středního doletu, které byly později vybaveny jadernými hlavicemi. V sedmdesátých letech rozšířila Francie své jaderné síly i na loďstvo. Každá z jejích jaderných ponorek může mít 16 jaderných raket středního doletu. Za vlády de Gaulla Francie v roce 1966 vystoupila z vojenských struktur NATO, zůstala však v této organizaci aktivní politicky. S koncem studené války pak Francie počet svých nukleárních střel snížila. Nynější počet francouzských hlavic se podle agentury AFP odhaduje na 200 až 300.
Svůj nukleární arzenál dosud Francie na žádnou zemi nenamířila. Jak ale loni v lednu prohlásil dnes již bývalý prezident Jacques Chirac, Paříž je připravena použít jaderné zbraně proti jakémukoli státu, který by podpořil teroristický útok na francouzském území.
