Jak vyplynulo z informací, které deník The New York Times získal od vysokých amerických i zahraničních činitelů, chtěli Izraelci po USA speciální protibunkrové bomby i povolení přeletu nad iráckým územím. Obojí bylo zřejmě Washingtonu proti srsti, Bush se nakonec rozhodl upřednostnit jiný kurz. Dal totiž zelenou tajným operacím, které mají sabotovat íránský jaderný program.
Otázkou však zůstává, zda Izraelci chtěli skutečně útok provést, nebo zda premiér Ehud Olmert chtěl USA pouze dotlačit k mnohem aktivnějšímu postupu. Zatím se totiž neví, zda íránské obohacování uranu jistojistě znamená, že Teherán míří k jaderné zbrani.
Rozdíly v hodnocení íránského jaderného programu zůstávají i mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Izraelci podrážděně reagovali na zpravodajské zprávy z konce roku 2007, podle kterých Írán již o čtyři roky dříve zastavil vývoj jaderných zbraní. Tento závěr však byl podezřelý i pro Bushe. Izraelci navíc přišli s opačným tvrzením, podle kterého Írán na vývoji jaderných zbraní stále pracuje. Začali proto vyvíjet vlastní plán na řešení situace. Bush však jejich návrhy odmítl údajně z obavy, že by povolení přeletů a následné útoky mohly destabilizovat nejen Irák, ale i celý region.
Jak včera dále napsal list The New York Times, Američané kalkulovali i s tím, že by Írán vyhostil mezinárodní inspektory a ještě více by svůj program kamufloval. Izrael však i tak v přípravě svého plánu po nějaký čas pokračoval – věřil totiž, že by úspěšný útok navrátil íránské plány o několik let zpět. Loni v červnu nad Středozemním mořem provedl cvičení, které vypadalo jako zkouška útoku na Natanz nanečisto. „Skutečně to vystrašilo mnoho lidí,“ okomentoval to jeden z představitelů Bílého domu. Izraelci si nicméně včas uvědomili, že bez podpory USA nejsou schopni zasadit íránskému jadernému programu dostatečně silný úder.
Obama: Nový přístup
Utajovaný plán na vypořádání se s íránskými nukleárními choutkami začal ve Spojených státech vznikat na začátku roku 2008. Jeho součástí byly obnovené snahy přerušit íránský zásobovací řetězec ze zahraničí. Američané také chtěli podkopat elektrické, počítačové i další informační sítě, na které se Teherán spoléhá. Cílem přitom bylo oddálit den, kdy může Írán vyrobit fungující jadernou zbraň. Konečný osud plánu však zatím není jasný – rozhodne o něm totiž nastupující prezident Barack Obama. V úvahu však bude muset vzít i to, zda se Izrael spokojí s něčím menším, než je konvenční útok na Írán.
Obama přitom již včera dal najevo, že vůči Íránu hodlá uplatnit nový přístup. „Írán bude představovat jednu z našich největších výzev,“ podotknul v televizním rozhovoru. Íránu chce ukázat nejen ochotu k dialogu, ale také jasné hranice, kam až Amerika může zajít. USA by podle něj každopádně měly jednat „pohotově“. Při zvažování tajného plánu ale bude muset Obama vzít v potaz to, aby nedopadl jako John F. Kennedy, který začátkem 60. let posvětil neúspěšnou invazi v Zátoce sviní. Toto fiasko pak nadlouho poznamenalo americkou zahraniční politiku.
Otázkou však zůstává, zda Izraelci chtěli skutečně útok provést, nebo zda premiér Ehud Olmert chtěl USA pouze dotlačit k mnohem aktivnějšímu postupu. Zatím se totiž neví, zda íránské obohacování uranu jistojistě znamená, že Teherán míří k jaderné zbrani.
Rozdíly v hodnocení íránského jaderného programu zůstávají i mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Izraelci podrážděně reagovali na zpravodajské zprávy z konce roku 2007, podle kterých Írán již o čtyři roky dříve zastavil vývoj jaderných zbraní. Tento závěr však byl podezřelý i pro Bushe. Izraelci navíc přišli s opačným tvrzením, podle kterého Írán na vývoji jaderných zbraní stále pracuje. Začali proto vyvíjet vlastní plán na řešení situace. Bush však jejich návrhy odmítl údajně z obavy, že by povolení přeletů a následné útoky mohly destabilizovat nejen Irák, ale i celý region.
Jak včera dále napsal list The New York Times, Američané kalkulovali i s tím, že by Írán vyhostil mezinárodní inspektory a ještě více by svůj program kamufloval. Izrael však i tak v přípravě svého plánu po nějaký čas pokračoval – věřil totiž, že by úspěšný útok navrátil íránské plány o několik let zpět. Loni v červnu nad Středozemním mořem provedl cvičení, které vypadalo jako zkouška útoku na Natanz nanečisto. „Skutečně to vystrašilo mnoho lidí,“ okomentoval to jeden z představitelů Bílého domu. Izraelci si nicméně včas uvědomili, že bez podpory USA nejsou schopni zasadit íránskému jadernému programu dostatečně silný úder.
Obama: Nový přístup
Utajovaný plán na vypořádání se s íránskými nukleárními choutkami začal ve Spojených státech vznikat na začátku roku 2008. Jeho součástí byly obnovené snahy přerušit íránský zásobovací řetězec ze zahraničí. Američané také chtěli podkopat elektrické, počítačové i další informační sítě, na které se Teherán spoléhá. Cílem přitom bylo oddálit den, kdy může Írán vyrobit fungující jadernou zbraň. Konečný osud plánu však zatím není jasný – rozhodne o něm totiž nastupující prezident Barack Obama. V úvahu však bude muset vzít i to, zda se Izrael spokojí s něčím menším, než je konvenční útok na Írán.
Obama přitom již včera dal najevo, že vůči Íránu hodlá uplatnit nový přístup. „Írán bude představovat jednu z našich největších výzev,“ podotknul v televizním rozhovoru. Íránu chce ukázat nejen ochotu k dialogu, ale také jasné hranice, kam až Amerika může zajít. USA by podle něj každopádně měly jednat „pohotově“. Při zvažování tajného plánu ale bude muset Obama vzít v potaz to, aby nedopadl jako John F. Kennedy, který začátkem 60. let posvětil neúspěšnou invazi v Zátoce sviní. Toto fiasko pak nadlouho poznamenalo americkou zahraniční politiku.
