Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Covid 19

Jak nadchnout cizince do vakcíny? Informovanost o covidu je mezi nimi nízká, rakouská vláda plánuje kampaň

Očkování proti covidu vakcínou firmy AstraZeneca foto: Reuters

VÍDEŇ/PRAHA - Otázka, zda může souviset rozšíření covidu s etnickým původem těch, kteří kvůli nákaze skončí na jednotkách intenzívní péče, je v řadě evropských států choulostivým tématem.
  5:05

Například v Německu se často mlčí o tom, že mezi pacienty specializovaných oddělení nemocnic jsou nadprůměrně cizinci. V Rakousku to naopak berou jako fakt a vláda se je nyní snaží cílenou kampaní oslovit a vzít jim strach z návštěvy lékaře i případného očkování.

Vychází přitom z reprezentativní studie, kterou nedávno představil Rakouský fond pro integraci (ÖIF). Je to sonda do postojů cizinců dlouhodobě žijících v Rakousku. Jde jednak o potomky někdejších gastarbeiterů, kteří začali přicházet v šedesátých letech za prací, ale i o lidi, kteří do země dorazili teprve relativně nedávno, například během velké uprchlické vlny let 2015 a 2016.

Dezinformátorům slouží k podkopávání vakcín zavádějící prezentace faktů, ohlas je obrovský

Materiál se opírá o výpovědi 1518 respondentů, z nichž 1100 mělo kořeny v Turecku, zemích západního Balkánu, Sýrie a Afghánistánu, zbytek tvořili Rakušané. Všichni museli odpovědět na totožné otázky, které měly zjišťovat jejich povědomí o covidu-19 a o způsobech, jakými se dotazovaní o nákaze informují.

K hlavním poznatkům šetření patří, že cizinci, kteří se dobře integrovali do většinové společnosti, se cítí být informováni stejně a dostatečně jako Rakušané. Ze zeměpisného hlediska to platí hlavně pro Srby, Chorvaty nebo Bosňany, případně potomky tureckých gastarbeiterů druhé generace.

Avšak již u turecké komunity zaznamenala studie značný rozdíl: Ti, kteří přišli v minulých desetiletích přímo z Turecka, na tom byli podstatně hůře než jejich potomci, kteří se už narodili v Rakousku.

Informují se přes sociální sítě, věří konspiracím

Daleko nejhůř ovšem podle šetření fondu pro integraci dopadli Syřané a Afghánci. Pravděpodobně to souvisí s přetrvávající jazykovou bariérou a tím, že se pohybují téměř výlučně v rámci vlastní komunity. Mezi nimi je navíc i daleko vyšší ochota věřit nejrůznějším spikleneckým teoriím.

Například až 70 procent lidí původem z Afghánistánu se ztotožňuje s názorem, že virus, který způsobil pandemii, byl uměle vytvořený a rozšiřovaný po světě.

„Studie ukazuje, že pro lidi cizího původu hrají sociální sítě velkou roli, stejně tak řada z nich dá i na to, co jim říkají jejich známí,“ uvedl k tomu jeden z jejích autorů, politolog Peter Filzmaier, který výsledky spolu se svým týmem vyhodnocoval.

Vláda ve Vídni již na studii zareagovala. „Musíme přijít s novými kampaněmi a informační ofenzívou,“ cituje deník Kurier ministryni pro otázky integrace Susanne Raabovou. Cílem má být pokusit se oslovit obyvatele Rakouska s cizími kořeny pomocí známých osobností, které by se tak měly stát jakýmisi oficiálními „ambasadory“ rakouské očkovací kampaně.

Krátká videa, která budou k dispozici v nejrůznějších jazykových mutacích, mají nabádat k dodržování platných omezení, pravidelnému testování a k očkování. A také motivovat k tomu ověřovat si získané informace o covidu-19 i u dalších zdrojů. Předpokládá se, že v nich budou vystupovat známé osobnosti, například takové, jež mohou být v dané komunitě populární.

Rakousko věnuje Česku 30 tisíc dávek vakcín proti covidu, přidá se i Slovinsko. Chtějí napravit údajnou nesolidárnost EU

Rakouská vláda tak mění svou dosavadní strategii. Dosud totiž čelila pravidelně kritice, že všechny informace týkající se koronakrize poskytuje výlučně v němčině. Levicová a liberální opozice vyčítala konzervativnímu kancléři Sebastianu Kurzovi, že své televizní promluvy během jarní první vlny pandemie pravidelně začínal oslovením „Milé Rakušanky, milí Rakušané“, čímž podle nich automaticky vylučoval z projevu část obyvatel jiného než rakouského původu.

Kontroverze vzbudil i jiný Kurzův výrok z loňského léta, když prohlásil, že „virus přijíždí v autě“. Tím narážel na spoluobčany ze zemí Balkánu, kteří se vraceli domů z tradiční letní dovolené u svých příbuzných. Tehdy panovaly značné obavy, že to povede k zavlečení nákazy do země a k další pandemické vlně.

Během podzimu se pak začaly v rakouských sdělovacích prostředcích skutečně stále častěji objevovat výpovědi lékařů, kteří upozorňovali na možná rizika pro obyvatele s cizími kořeny.

Například vedoucí oddělení ARO na klinice ve vídeňské městské části Ottakring Burkard Gustorff pro deník Die Presse v listopadu uvedl, že až šedesát procent covidních pacientů na jeho oddělení nejsou původem Rakušané. Právě Ottakring je známý tím, že zde žijí Srbové a Bosňané.

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?
Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?

Podle diskuzí na eMimino.cz průměrná čtyřčlenná rodina utratila v roce 2021 za jídlo a drogerii průměrně 10-17 000 Kč. Tedy až 204 000 Kč ročně....

Mohlo by vás zajímat