29. listopadu 2018 14:41 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Konec plastových brček či příborů. Evropa vnucuje zákony, které jsou nesmyslné, míní publicista Brezina

Moře znečištěné plasty. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Moře znečištěné plasty. | foto: Reuters

PRAHA Na konci října Evropský parlament jednoznačně schválil zákaz některých jednorázových plastů, například brček. Od té doby se polemizuje, zda je takový krok správný, dostačující, či zda má vůbec smyl. „Vnímám to jako první zásadní krůček k pozitivní změně ekonomiky vůči životnímu prostředí,“ prohlásil bývalý český ministr životního prostředí Ladislav Miko. Český novinář Ivan Brezina naopak považuje návrh za marginálii. Oba to uvedli ve středu v rámci formátu debat Café Evropa.

„Nemyslím si, že takto ten problém vyřešíme. Návrh se zabývá problematikou pouze marginálně – je to jako kdyby nám hořel dům, a my řešili, zda máme zalité květiny,“ kritizoval zákaz některých jednorázových plastů novinář a publicista známý svou kritikou ideologie environmentalismu Ivan Brezina. Argumentoval tím, že „plastový odpad produkuje 3–8 milionů tun ročně, a Evropa tomu přispívá nějakými 7 %. Měli bychom spíše řešit země, které produkují zbylých 93 %“.

EU má působit jako „nastavovač“ trendů

Ladislav Miko, který je v současnosti vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku, během diskuzi upozornil, že ačkoliv se může zdát, že se směrnice o zákazu některých plastů zabývá marginálií, je to důležitý krok v přerodu světové ekonomiky ekologičtějším směrem. „Značná část zemí, které produkují zbylých 93 % odpadu, jsou našimi partnery. Pokud budou chtít vstupovat na náš trh, tak budou muset respektovat to, co se ohledně plastů rozhodlo.“

„V tomto smyslu působí EU ve světovém kontextu jako tzv. trend-setter. Jestli my nastavíme pro svůj trh podmínky, které budou vést ke snížení zbytečných plastových obalů, nezávisí v konečném důsledku na tom, kolik plastů vyprodukujeme my, ale na tom, že každý, kdo bude chtít jít na náš trh, bude muset dodržovat naše pravidla,“ řekl Miko a dodal, že se mimoevropským firmám nevyplatí vytvářet v zahraničí paralelní linky pro různé trhy, a tak se časem přizpůsobí. Brezina však argumentoval, že „takový způsob přenosu norem nefunguje“.

Evropa se snaží něco „vnucovat“

Brezinovi údajně hlavně vadí, že se Evropa obecně snaží všem „vnucovat“ věci, u kterých se postupně ukazuje, že jsou nesmyslné a nefungují. „Toho já se bojím.“ Dodal, že o vlivu plastů na náš organismus máme málo informací.

To uznal i sám Miko, který přiznává, že nejsou žádné pevné analýzy o tom, co zabudovávání mikroplastů do organismů způsobuje. „Neumíme vyčíslit, jakou škodu to dělá,“ přiznal. Zároveň upozornil na to, že plasty se mohou z ekonomického hlediska zdát nejvýhodnějšími proto, že není reálně vypočítáno, kolik stojí náklad na plasty po jejich tzv. konci života, tedy době, kdy už k ničemu neslouží a leží na skládkách nebo plavou v moři. „Jsou samozřejmě určité technologie, jako například velké lodě, které plast na moři sbírají, ale stojí to strašné peníze. A tyto peníze nejsou ve výpočtech o nákladech plastu započítány.“

‚Neříkám, že plasty jsou ďábelksé materiály.‘

Návrh Evropské komise byl na konci října schválen Evropským parlamentem. Směrnice zakazuje od roku 2021 distribuci plastového nádobí, příborů, brček, tyčinek do uší nebo tyček k balonkům. K jednotlivým typům výrobků se došlo na základě analýzy celkového plastového odpadu v mořích. „Z analýzy vyplývá, že 43 % procent veškerého objemu plastů jsou právě tyčinky do uší, brčka nebo nedopalky cigaret,“ uvedl Miko.

Zároveň poukazuje na to, že hlavní snahou směrnice EU není celoplošně zakázat plasty, ale snaha přestat používat plasty tam, kde to není nutné a existuje ekologičtější náhrada. „Neříkám, že plasty jsou ďábelské materiály. Naopak jsou oblasti, kde je používání plastů velice výhodným a nejlepším řešením.“

Hosté diskuze Ivan Brezina (vlevo) a Ladislav Miko (vpravo). Moderoval Ondřej...
Evropské tažení proti plastům (grafika LN).

Zákaz distribuce se má vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny z ekologičtějších materiálů.  Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích „výrazné snížení“ spotřeby. Europoslanci navíc požadují razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.

Tereza Štěpařová

Autor

Tereza Štěpařovátereza.steparova@seznam.czČlánky