Vládní mluvčí Jukio Edano zároveň uvedl, že vláda zatím nechystá rozšíření dvacetikilometrové evakuační zóny, jak to požadují některé japonské i mezinárodní organizace. Koncentrace radioaktivního jódu v moři u elektrárny se dál zvýšila.
Premiér Kan podle agentury Kjódó řekl, že poškozenou elektrárnu bude zapotřebí odstranit a zároveň znovu vyhodnotit plány na budování nových jaderných energetických kapacit v zemi. Vedení společnosti TEPCO, která elektrárnu Fukušima vlastní, zatím připouštělo jen likvidaci čtyř nejvíce poškozených bloků. Zbylé dva chce TEPCO zachovat.
Podívejte se |
Mluvčí Edano uvedl, že zatím neexistují plány k okamžité evakuaci dalších obyvatel z ochranného pásma kolem elektrárny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) předtím z důvodu zvýšených hodnot radioaktivity v půdě doporučila evakuaci sedmitisícového města Iitate, které je od elektrárny vzdálené asi 40 kilometrů. Zamoření v tomto městě podle MAAE dvojnásobně přesahuje evakuační limity agentury. Další evakuace doporučila i ekologická organizace Greenpeace a japonský jaderný úřad.
Kontaminace v moři stále roste
Podle policejních zdrojů, na které se odvolává agentura Kjódó, záchranáři kvůli zvýšené radioaktivitě z dvacetikilometrové ochranné zóny kolem elektrárny dosud nevyvezli těla až tisíce lidí, kteří zahynuli při zemětřesení a následné vlně tsunami. Těla obětí byla po smrti vystavena vysokým dávkám ozáření a podle odborníků může zamořit ovzduší i dým po jejich kremaci. Komplikovaným procesem dekontaminace by podle policie musely projít i případné vzorky pro zjištění DNA odebrané z těl mrtvých kvůli identifikaci.
Kontaminace mezitím roste i v moři u pobřežní elektrárny. Zatímco ve středu tam byla naměřena hodnota koncentrace radioaktivního jódu odpovídající 3355násobku povoleného limitu, dnes už šlo o 4385násobek.
Fukušima na snímku z října 2008
Škody způsobené zemětřesením z 11. března se odhadují na 300 miliard dolarů (5,2 bilionu korun) a katastrofa se tím dostává na první místo v pomyslném žebříčku světových živelních pohrom. Ničivé zemětřesení v japonském Kóbe v roce 1995 způsobilo škody za 100 miliard dolarů (1,7 bilionu korun), hurikán Katrina v USA o deset let později za 81 miliard (1,4 bilionu korun). Počet obětí přírodní pohromy dosáhl oficiálně 11.362, dalších 16.290 lidí je nezvěstných.
Radioaktivita, byť v minimálních naměřených hodnotách, se šíří do okolí.
Radioaktivní jod ve Vladivostoku
Prakticky celé území sousední Číny je postiženo vyšší radioaktivitou, která však podle čínských úřadů nijak neohrožuje lidské zdraví. Jde zejména o radioaktivní izotopy jodu 131 a césia 137 a 134. Úroveň radioaktivity je prý tisícinou hodnoty, které je vystaven cestující letadla na trase dlouhé kolem 2000 kilometrů.
Velmi nízká kontaminace radioaktivním izotopem jodu 131 už byla naměřena i ve vzorcích mléka ve Spokane ve státě Washington na západě USA. Podle tamních úřadů však jde o 5000násobně nižší hodnoty, než připouští Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA), takže mléko prý mohou pít i malé děti.
Stopy radioaktivního jodu byly ve středu zjištěny v ruském Vladivostoku. Pozornost ruských meteorologů vzbudil fakt, že izotop jodu přinesl západní vítr z pevniny, což potvrzuje, že zplodiny z poškozené elektrárny již obletěly zeměkouli.
