Vrcholky nejvyšší japonské hory jsou obvykle začátkem října pokryté sněhovým popraškem. Letos ale zůstává holý, což vyvolává obavy z dopadů klimatické krize na jednu z nejoblíbenějších přírodních památek Japonska.
První sníh na hoře signalizuje příchod zimy, a následuje po letní horolezecké sezoně, která letos skončila 10. září.
Sněhové čepice se na Fudži začínají tvořit v průměru 2. října a minulý rok byly podle japonské meteorologické agentury zaznamenány 5. října. Tamní veřejnoprávní televize NHK ovšem uvedla, že většina sněhu roztála začátkem listopadu kvůli vysokým teplotám.
Japonský místní meteorologický úřad Kofu, který od svého založení v roce 1894 každoročně oznamuje první sněžení na Fudži, tak letos zatím neučinil s odvoláním na nezvykle teplé počasí.
„Vzhledem k tomu, že vysoké teploty v Japonsku trvají již od léta a protože prší, nedošlo k žádnému sněžení,“ řekl v úterý CNN Šiniči Janagi, meteorologický pracovník Kofu.
Absence sněhu k 29. říjnu překonává dosavadní rekord z 26. října, který byl stanoven v letech 1955 a 2016.
Podle analýzy výzkumného ústavu Climate Central zůstalo Japonsko neobvykle teplé i na podzim, kdy v prvním říjnovém týdnu zaznamenalo nejméně 74 měst teplotu třicet stupňů Celsia nebo vyšší. Neobvyklá říjnová vedra, která Japonsko zažilo, byla třikrát pravděpodobnější kvůli současné klimatické krizi, zjistil ústav.
26. dubna 2024 |
Překonání globálních rekordů
Extrémní letní vedra v Japonsku nebyla jen tamní událostí. Letošní léto překonalo globální teplotní rekordy již druhý rok po sobě, přičemž rok 2024 má nakročeno k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v zaznamenané historii.
K prudkému nárůstu teplot přispěl kromě přírodního klimatického jevu El Niño, také faktor způsobený lidskou činností jako je spalování fosilních paliv - hlavní příčina klimatické krize.
Vědci již dlouho varují, že svět musí omezit globální oteplování na 1,5 stupně nad úroveň před průmyslovou revolucí, aby zabránil nejkatastrofálnějším dopadům změny klimatu.
Nová lednová studie zjistila, že klimatická krize za posledních 40 let snížila sněhovou pokrývku na většině území severní polokoule. Pozdější sněžení na hoře Fudži by mohlo být znepokojivým ukazatelem toho, kam svět směřuje, protože teplejší zimy mají dopad na sníh, cestovní ruch, japonskou ekonomiku, zásoby potravin a vody či dokonce i na alergie.
Nadměrný turistický ruch
Skoro čtyři tisíce metrů vysoká hora Fudži se rozkládá mezi prefekturami Jamanaši a Šizuoka. Japonská ikona je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Po většinu roku je obvykle pokryta sněhem, dokud v červenci nezačne každoroční horolezecká sezona, která přivítá miliony návštěvníků toužících po výšlapu na vrchol nebo po pozorování východu slunce.
V posledních letech hora trpí nadměrným turistickým ruchem a japonští úředníci si již dříve postěžovali, že návštěvníci odhazují odpadky, přetěžují toalety a chodí na túry v nevhodném vybavení, což má za následek nehody nebo zranění.
V červenci japonské úřady zavedly turistickou daň a zavedly nové předpisy, aby zvládly davy turistů. Nyní musí horolezci zaplatit 2 000 jenů (cca 300 korun) za osobu, přičemž úřady nastavily denní limit na čtyři tisíce horolezců denně.
