Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Japonsko půl roku poté: Ještě nebydlí, ale silnice už mají

Svět

  7:00
JAMAMOTO - Zpravodaj LN Martin Weiss popisuje, jak se Japonsko dokázalo vypořádat s tragickými následky zemětřesení a tsunami. Navštívil místa, kde obyvatelům pomáhala i česká humanitární organizace ADRA. Silnice září novotou, ale lidé stále bydlí v provizorních chatách.

Snímky z Jamamota zachycují zničené domy a lidi, kteří přišli o všechno. foto: Martin Weiss, Lidové noviny

Prefektura Mijagi, asi 250 kilometrů na sever od Tokia, byla březnovým katastrofálním zemětřesením zasažena nejvíc. Na mezinárodním letišti Sendai zůstalo ve vyšších patrech letištní budovy dva dny izolováno 1300 cestujících. Do nouzového provozu jej pak během čtyř dnů uvedli američtí vojáci. Když na něm v sobotu přistálo české vládní letadlo s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, žádné stopy katastrofy na letišti samotném nebyly vidět. Ani v okolí by návštěvník nehádal, že tu před půl rokem vlna vody hrnula před sebou letadla, auta a domy.

Z domů zůstaly jen základy

Na plochém pruhu pobřeží, z něhož se po pár kilometrech začínají zvedat pahorky, tu vlně tsunami, jež dosahovala místy výšky až 40 metrů, stály v cestě jen pásy borovic. Dnes z letiště vede nová silnice, v polích se tu a tam tyčí skládky s troskami, občasné stopy nepořádku by na českém venkově nevybočovaly z normy. Ale pole jsou pustá a ty stromy, které zůstaly stát, jsou nažloutlé – slaná voda vegetaci nesvědčí.

Ve vesnicích Watari a Jamamoto na jih od letiště stojí domy, ale většinou jsou pusté. Nadzemní patra často vypadají netknutě, ale přízemí jsou zpustošená. Z mnoha domů zůstaly jen základy. Ani v těch domech, jež přežily nejlépe, ale zpravidla nikdo nebydlí. Sloupy, po nichž je v Japonsku vedena elektřina, zmizely, a místní lidé, kteří se věnovali zemědělství, by tu neměli co dělat. Úroda je zničená a nikdo neví, jestli půda zalitá slanou vodou bude rodit jako dřív.

Snímky z Jamamota zachycují zničené domy a lidi, kteří přišli o všechno.

Humanitární organizace ADRA tady začala pomáhat hned po katastrofě. Japonci nejsou zvyklí přijímat pomoc zvenčí, ale ADRA má pobočky v Japonsku a právě jejich prostřednictvím pomáhají i Češi – ADRA vybrala přes 18 milionů korun. Kupovalo se za ně hlavně vybavení pro evakuační centra v okolí města Sendai, kde našlo útočiště přes 2000 lidí. Pak přesunula aktivitu na jih od města.

„Hysterické záchvaty“ Evropy

V městečku Jamamoto zůstala z pěti tisíc domů stát jen tisícovka, z patnácti tisíc obyvatel zemřelo nebo je pohřešovaných 710 lidí. Pro ty, kteří přišli o všechno, postavila japonská vláda nouzová obydlí – hranaté, šedivé, ale uvnitř docela komfortní buňky, jež ADRA pomohla vybavit.

Paní Čiomi Iwase je 83 let. Až do osudného 11. března na svém poli pěstovala jahody. Ráda by je pěstovala dál, jsou, jak říká, nejlepší v Japonsku. Ale neví, jestli to bude možné. Tsunami ji připravilo o všechno. Na svůj dům se byla podívat, ale zůstaly po něm jen základy. Teď už se v těch místech nebude smět stavět, vysvětluje, bude to povolené až za železniční tratí, jejíž násep by měl stavení před podobnou vlnou ochránit.
Infrastrukturu ale Japonci obnovují rychle, silnice a elektrické sloupy už zase procházejí krajinou. Však také ministr Schwarzenberg na tiskové konferenci po jednání se svým japonským protějškem Koičirem Gembou vyjádřil obdiv nad tím, „jak Japonsko, které bylo postiženo dvojmo zemětřesením a pak tsunami, se s tím hrdě a statečně vypořádalo, zatímco na druhém konci světa, v Evropě, z toho dostávali hysterické záchvaty“.

Energetická firma Tepco provozující fukušimské reaktory po nehodě nedokázala věrohodně informovat veřejnost a důvěra v jádro je teď na minimu. Odstavením jaderných reaktorů přišli Japonci o třicet procent energetické kapacity. Ztrátu částečně vykrývají zvýšeným dovozem zemního plynu, uhlí a ropy, částečně úspornými opatřeními. V létě například výrazně omezili používání klimatizace. Ale hlavní úspory se našly v průmyslu. Továrny například přesunuly směny mimo špičku.

Snímky z Jamamota zachycují zničené domy a lidi, kteří přišli o všechno.

Změna je ovšem drahá, zvýšený dovoz fosilních paliv bude letos stát ekonomiku třicet pět miliard eur. S hospodářskými dopady se ale Japonci vypořádali energicky a vynalézavě. Předpokládalo se, že bude trvat rok, než se obnoví všechny přerušené dodavatelské řetězce, ale dnes, půl roku po katastrofě, většina firem dokázala najít alternativní řešení a výroba zase jede na plný výkon.

Ministr Schwarzenberg v Japonsku jednal také o energetice – japonská Toshiba je majitelem americké firmy Westinghouse, jednoho z potenciálních uchazečů o dostavbu Temelína – a o podnikání. Díky kolínské Toyotě a plzeňskému Panasoniku je Česká republika čtvrtým největším příjemcem japonských investic v EU a v Japonsku se uchytávají i některé české firmy, například v dovozu chmele, ale i v high-tech oborech. Nabídka pomoci směřovala hlavně do samotné prefektury Fukušima. Stojí tam i karmelitánský klášter z 30. let minulého století postavený českým architektem. Budovu poškozenou zemětřesením asi už nepůjde obnovit. Schwarzenberg aspoň předal kongregaci repliku slavné sochy Pražského Jezulátka.

Autoři:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat