Premiérka se rozhodla rozpuštěním dolní komory, Sněmovny reprezentantů, riskovat svou funkci a nechat rozhodnout voliče o jejím dalším působení v čele vlády. Chce také využít vysoké popularity svého kabinetu pro to, co nazývá „odpovědným, ale agresivním fiskálním postojem“, napsala agentura Kjódó. Premiérka potřebuje získat podporu obyvatel pro zvýšení výdajů a novou bezpečnostní strategii, která by měla urychlit budování japonského obranného systému.
Takaičiová slíbila ukončit „nadměrnou úspornost“, zdůraznila svůj závazek k dlouhodobé udržitelnosti země a zavázala se posílit důvěru trhu ve veřejné finance. Navrhla také dvouleté osvobození potravin od spotřební daně, aby zmírnila rostoucí životní náklady.
„Dnes jsem se jako premiérka rozhodla, že 23. ledna rozpustím dolní komoru parlamentu. Je Takaičiová způsobilá pro funkci premiérky? Chtěla jsem nechat rozhodnout svrchovaný lid,“ uvedla konzervativní politička.
Volební kampaň začne 27. ledna a samotné volby se uskuteční v neděli 8. února. Pro Takaičiovou půjde o první volby: do funkce první premiérky v japonských dějinách ji totiž loni 21. října zvolil parlament poté, co se stala historicky první předsedkyní vládnoucí Liberálně–demokratické strany (LDP). Volby do dolní komory parlamentu, jejíž členové vykonávají čtyřleté funkční období, se v Japonsku naposledy konaly v říjnu 2024.
Ve 465členné Sněmovně reprezentantů se Takaičiové LDP s 199 poslanci opírá o podporu Japonské strany inovace (JIP) se 34 zákonodárci, čímž mají nejtěsnější možnou většinu 233 křesel. Minulý čtvrtek oznámila někdejší koaliční strana Komeitó, že s největší opoziční Ústavnědemokratickou stranou Japonska (CDPJ) vytváří nový subjekt, Středovou reformní alianci (CRA), která má v současnosti dohromady 172 poslanců.
Volby prověří ochotu voličů akceptovat vyšší výdaje v době, kdy společnost trápí rostoucí životní náklady. Průzkum zveřejněný veřejnoprávní televizí NHK minulý týden ukázal, že 45 procent respondentů uvedlo jako svou hlavní obavu vysoké ceny, následované diplomacií a národní bezpečností s 16 procenty.
Bezpečnostní obavy mohou souviset s napjatými čínsko–japonskými vztahy. Premiérka v říjnu 2025 přislíbila možné uplatnění článku o kolektivní obraně v případě čínské invaze na Tchaj-wan.
