Cílem změn je podle AP vybudovat zbrojní průmysl a prohloubit obrannou spolupráci se zahraničními partnery. Japonsko mění svůj postoj v době, kdy čelí rostoucím výzvám v regionu včetně mocenským ambicím Číny. Naopak japonští partneři včetně Austrálie, jihovýchodní Asie či Evropy rozhodnutí Tokia vítají.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že Peking se bude změně vývozních pravidel, které označil za bezohlednou militarizaci Japonska, bránit. „Mezinárodní společenství, včetně Číny, bude v této věci nadále velmi ostražité,“ dodal.
Vztahy mezi Tokiem a Pekingem se zhoršily poté, co premiérka Takaičiová koncem loňského roku naznačila, že by armáda její země mohla zasáhnout, pokud by Čína podnikla kroky proti Tchaj-wanu. Ten Čína považuje za součást svého území. Čína v posledních měsících opakovaně kritizovala japonskou vládu za snahu oživit militarismus ze 30. a 40. let minulého století, kdy japonská armáda kolonizovala několik asijských zemí, včetně Číny, a páchala v nich zvěrstva.
Japonsko dlouhodobě zakazovalo vývoz většiny zbraní. Vzhledem k mezinárodnímu napětí ale přikročilo ke změnám, i tak byl ale export omezen na pět oblastí, a to záchranu, transport, varování, průzkum a odstraňování min.
Nové směrnice ale tyto limity ruší a umožňují vývoz i zbraní, jako jsou stíhačky, rakety a střely nebo torpédoborce. AP poznamenala, že to je zásadní změna oproti stávajícímu vývozu neprůstřelných vest či plynových masek poskytovaných Ukrajině či průzkumných radarů dodaných na Filipíny.
Právě Ukrajina se o japonský zbrojní průmysl zajímá a ráda by se s Tokiem dohodla na výměně domácích obranných technologií za japonské zbraně. A zájem má i Japonsko. Agentura Kjódó v březnu informovala o tom, že japonská vláda zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti.
