Dokážou plnit sály, jejich knihy se okamžitě stávají bestsellery. Rozhovory, které poskytnou, mají zpravidla značný ohlas. Přesto jsou ale ve svých stranách často pouze trpěni, případně čelí pokusu o vyloučení. Řeč je o názorových „disidentech“ v řadách dvou největších německých stran, u křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD).
Německý velvyslanec se setkal s představiteli organizace, která adoruje Hitlera. Veřejnost jej kritizuje |
V CDU tuto roli v posledních měsících plní především bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen. Sedmapadesátiletý právník vykonával řadu vysokých úřednických pozic, než se stal téměř na den přesně před sedmi lety šéfem Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Když se ale začal i jako státní úředník vyjadřovat kriticky k migrační politice vlády kancléřky Angely Merkelové, začalo se nad jeho kariérou smrákat.
Loni pak kvůli němu málem skončila celostátní vládní koalice, neboť SPD kategoricky požadovala Maaßenovo odvolání. Bylo to v reakci na jeho komentáře během rozbouřené debaty, již vyvolaly pouliční nepokoje v saském Chemnitzu (Saské Kamenici) způsobené napětím mezi migranty a domácím obyvatelstvem.
Maaßen v čele kontrarozvědky skončil a byl poslán do předčasného důchodu. Od té chvíle je vítaným řečníkem na stranických mítincích křesťanských demokratů. Na ně ho zve především spolek s názvem Hodnotová unie (WerteUnion), který v rámci CDU sdružuje konzervativně orientované členy.
Ti vesměs kritizují politiku kancléřky Merkelové ve všech oblastech, a to nejenom pokud jde o migraci. Dlouhodobě jim vadí, že se strana dle jejich názoru pod vedením Merkelové posunula doleva, když postupně opouštěla pozice v tradičních otázkách, jako byla například podpora jaderné energetiky či zachování všeobecné branné povinnosti.
Maaßen je tak častým řečníkem hlavně ve východním Německu, kde se v Sasku a Braniborsku budou za necelý měsíc konat důležité volby. Všude, kde má vystoupit, se už před začátkem akce tvoří dlouhé fronty. Na mnohé ze zájemců nakonec nezbude místo k sezení. Jak nedávno uvedl zpravodaj deníku Die Welt v reportáži ze saského Radebeulu, považuje řada z přítomných Maaßena za „oběť Merkelové“.
Poselství bývalého šéfa kontrarozvědky je jednoduché a zpravidla vyvolá u publika souhlasné pokyvování, občas i spontánní potlesk. Kritizuje špatnou bezpečnostní situaci v zemi, nízkou veřejnou podporu pro práci policie, případně varuje před islamistickými radikály. A také opakuje, že „bezpečnost není něco automatického, co by bylo možné získat jako proud ze zásuvky“.
Nadšení z Maaßena ovšem trvá jen do chvíle, kdy prohlásí, že jedinou stranou, jež může situaci zlepšit, je jeho CDU, což pak spojuje s nepřímým apelem na konzervativní voliče, aby dali křesťanským demokratům ještě jednu šanci a nehlasovali pro protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD). Právě v Sasku naznačují poslední průzkumy, že podpora pro obě strany se pohybuje okolo 26 procent hlasů. AfD také Maaßena lákala do svých řad.
Třetí pokus o vyloučení
Čtyřiasedmdesátiletý sociální demokrat Thilo Sarrazin je na rozdíl od Maaßena v odlišné situaci. Na mítinky s voliči ho jednotlivé stranické sekce SPD už moc nezvou, pokud nechtějí riskovat konflikt s centrálou v Berlíně.
Když se ale přece jenom někdo odváží, je zájem mezi příznivci strany obrovský. Ekonom Sarrazin, který seděl řadu let v radě německé centrální banky, před lety proslul knihou Německo páchá sebevraždu(Deutschland schafft sich ab). V ní upozornil na problémy s integrací cizinců dlouhodobě žijících v zemi a na základě čísel a statistik se snažil doložit, jak Německo podkopává základy svého budoucího blahobytu a riskuje společenskou nestabilitu.
Jeho kniha se sice stala jednou z nejprodávanějších publikací v německy mluvících zemích, on si za to ale vysloužil výhrůžky smrtí. Už dvakrát proti němu SPD zahájila kárné řízení s cílem ho vyloučit, pokaždé ale narazila. To by se mohlo nyní změnit, protože SPD začíná se svým kontroverzním členem ztrácet trpělivost.
Může za to i Sarrazinova poslední kniha Nepřátelské převzetí (Feindliche Übernahme), v níž se pustil do kritiky islámu. Označil ho za „nebezpečí pro budoucnost západní společnosti“ a za „násilnickou ideologii v rouše náboženství“, která údajně hrozí zničit Německo.
Před nějakou dobou tak bylo proti němu zahájeno další řízení, které má šanci na úspěch. V polovině července rozhodl smírčí výbor v berlínské čtvrti Charlottenburg, že Sarrazina je možné z SPD vyloučit. Politikovi pak téměř obratem nabídla členství AfD.
Sarrazin ovšem trvá na tom, že chce zůstat sociálním demokratem a že je odhodlaný „bránit svou členskou legitimaci“ i před ústavním soudem, jak nedávno uvedl pro berlínský list Der Tagesspiegel.
