Během příštích devadesáti let očekává Nigérie jeden z největších populačních boomů ze všech zemí světa. Její populace by měla narůst asi o 362 procent na 732 milionů lidí.
Sedmimiliardtý pozemšťan je z KaliningraduSedmimiliardtý obyvatel Země se narodil v Kaliningradě, slavilo se ale i na Filipínách či v Indii. Podle expertů nelze jubilanta přesně určit. Podle ruského tisku se jím stal Pjotr Nikolajev, který se narodil dvě minuty po půlnoci místního času. |
Před rokem přitom měla Nigérie asi 158 milionů obyvatel a její ekonomika vytvořila hrubý domácí produkt o velikosti 378 miliard dolarů. Její hlavní bohatství přitom spočívá v ropě, která ovšem zhruba za čtyřicet let dojde.
Problémy chudé Nigérie, kde je hrubý produkt na hlavu asi 2500 dolarů, už dnes ovlivňují i západní svět. Proudí z ní tisíce uprchlíků. „Od dob, kdy Nigérie dosáhla nezávislosti v roce 1960, její obyvatelstvo neustále migruje.
Klikněte pro zvětšení
Nejprve do okolních států, pak do Evropy a Spojených států, kde hledá lepší práci a vzdělání,“ uvádí Zpráva o stavu světové populace 2011.
Opačný problém čeká na Japonsko, jehož populace se díky malé porodnosti bude snižovat. Bohatá země vycházejícího slunce má dnes o 32 milionů obyvatel méně než Nigérie, ale zároveň dosáhla přibližně 12krát většího HDP. Ale kolem roku 2100 by mělo Japonců být jen asi 90 milionů.
Co bude dál?
Dnešní milník, kdy má lidská populace dosáhnout sedmi miliard lidí, vznáší otázku, co dál. Část světa, která se na světovém HDP podílí méně než jednou pětinou, by měla do roku 2050 zažít nárůst populace až o 73 procent. Mezi takové státy patří rozvojové země jako Nigérie, Afghánistán, republika Kongo, Etiopie, Irák či Pákistán.
Podle nejčernějších vizí to jen stěží zvládnou. „Bude čím dál tím hojnější podvýživa, špatné bydlení, nedostatek zdravotní péče a vzdělání či nedostatek vody a energií.“ uvedl pro Financial Times Babatunde Osotimehin, výkonný ředitel populačního fondu OSN.
Ovšem scénáře o neschopnosti uživit se už lidstvo zažilo. Proto i dnes někteří odborníci čekají další „revoluci v zemědělství“, jako byl například rozmach používání dusíkatých hnojiv. Do budoucna by se ale cesta měla ubírat jiným směrem. Přesněji: opačným. Odolnější plodiny budou potřebovat méně vody a hnojiv.
Investujte do výzkumu, zní recept
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že nové nároky může zemědělství splnit, jen když se bude masivně investovat do výzkumu. V rozvojovém světě je třeba peníze do vědy zdvojnásobit na 83 miliardy dolarů ročně.
Například v roce 2050 bude na Zemi podle prognóz o další dvě miliardy lidí víc než dnešních sedm.
Klikněte pro zvětšení
Další růst populace bude zamotávat hlavy i politikům a ekonomům nejbohatších států světa. Země G7, tedy Francie, Německo, Velká Británie, Japonsko, USA, Itálie a Kanada, se na světovém HDP podílely v roce 2010 přibližně 50 procenty a dohromady měly asi 736 milionů obyvatel.
To znamená, že o něco více než deset procent světové populace se podílelo na polovině světového HDP.
Přitom jedna z vizí uvádí, že okolo roku 2100 bude Zemi obývat na 14 miliard lidí. Jenže populace ve státech G7 má podle modelu vzrůst jen na 897 milionů lidí. Při stejných předpokladech jako z roku 2010 by tak jedna patnáctina lidí vyprodukovala více jak 50 procent světového HDP.
Velké téma o nárůstu populace na Zemi najdete v pondělním vydání deníku Lidové noviny.
