Günter Lubitz poslal německým médiím v úterý prohlášení, v které odmítá vinu svého syna Andrease. Důkazy o tom, že se podle něj všechno odehrálo jinak, než tvrdí mezinárodní tým vyšetřovatelů, předloží v pátek na tiskové konferenci. Ta začne v 10.40 dopoledne, přesně na druhé výročí zřícení letu Germanwings 9525.
„Až dosud všichni věřili teorii, že kopilot, který se dlouho potýkal s depresemi, úmyslně navedl letadlo do hor. A že svůj čin plánoval. My jsme přesvědčení, že to není pravda,“ napsal Lubitz v prohlášení.
Zatím není jasné, jaké důkazy chce Lubitz v pátek předložit. Spolupracuje však s leteckým žurnalistou, který v minulosti psal o vyšetřování toxických výparů na palubách komerčních letadel.
Let Germanwings 9525 z Barcelony do Düsseldorfu se po 10. hodině ráno odmlčel a později začal klesat. Němečtí a francouzští vyšetřovatelé zjistili, že 27letý Andreas Lubitz se po odchodu kapitána na toaletu zamknul v kokpitu a nastavil autopilota na výšku 96 stop - takže navedl letoun k sestupu do země. Lubitz totiž kvůli psychickým problémům chtěl spáchat sebevraždu.
News: Autopilot was manually changed from 38,000ft-100ft (ADS-B/ModeS data)
— Polly Rodgers (@PollyR_Aviation) 26. března 2015
via @flightradar24 #Airlivenet pic.twitter.com/40S6hg5dbK
Po nárazu v oblasti francouzských Alp zemřelo všech 150 lidí na palubě - včetně 16 německých školáků, kteří byli na výměnném pobytu ve Španělsku či sedmiměsíčního kojence.
Ze záznamu z kokpitu je jasně slyšet, jak kapitán Patrick Sondenheimer křičí a buší na dveře, později je slyšet, jak se do kokpitu dobývá. Kopilot Lubitz na záznamu mlčí, je ale slyšet jeho dech.
Lubitz se s depresí potýkal dlouhodobě, v roce 2008 musel dokonce kvůli tomu na pokyn lékařů přerušit letecký výcvik. Několik měsíců před tragickým letem chodil k lékařům kvůli problémům s viděním, které však byly podle lékařů jen psychologické. Podle vyšetřovatelů se Lubitz domníval, že kvůli tomu přijde o milovanou práci.
Fakt, že Lubitz senior pořádá tiskovou konferenci na výročí tragického letu, odsoudilo mnoho příbuzných obětí. Považují to za necitlivé a neuctivé. „Naplánovat něco podobného na chvíli, kdy budeme vzpomínat na ty, které jsme ztratili, je pro nás traumatické,“ řekla deníku Bild Marlies Weiergräberová, která přišla o bratra a neteř.
„Jeho rodiče nerozeznali, že má problém, a nechali ho dál létat. Nyní potřebují pomoc, protože popírají fakta. Snaží se nás provokovat?“ ptal se Klaus Radner, který přišel o dceru, jejího partnera a jejich dítě. „První katastrofou pro nás bylo, že jsme při tragédii přišli o naše milované. Druhou katastrofou bylo, že to někdo udělal úmyslně. Třetí katastrofou je chování Lubitzových rodičů a tahle tisková konference.“
  |
Lubitzova rodina dosud mlčela, jen na první výročí zveřejnila v novinách vzpomínku na jejich syna. Na přiloženém snímku se Lubitz usmíval, ve vzpomínce se vůbec nemluvilo o ostatních obětech.
„Udělat tiskovku na přesné výročí pádu je nezodpovědné. Z pohledu obětí je to špatné a zřejmě to pro ně bude traumatizující,“ řekl právník Elmar Giemulla, který zastupuje několik rodin obětí.
