Neděle 25. října 2020svátek má Beáta 14 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Je to jako za studené války.’ Ruské bombardéry simulují útok na Dánsko

Tupolev Tu-95, ruský (sovětský) strategický bombardér zavedený do služby v 50.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tupolev Tu-95, ruský (sovětský) strategický bombardér zavedený do služby v 50.... | foto: Reprofoto

BORNHOLM Na radaru se objevila skupina ruských bombardérů, mířících v bojové formaci k radarové základně na dánském ostrově Bornholm. Vstříc jim vyletělo několik dánských stíhaček. Byl to už šestnáctý podobný incident během jednoho měsíce. Nejde však o epizodu z historie studené války, nýbrž každodenní realitu na mnoha základnách členských států NATO poblíž ruských hranic.

Rusové sice po osvobození Dánska okupovali ostrov Bornholm pouhých jedenáct měsíců, v místních však vzpomínka na ruské uniformy stále vyvolává nepříjemné pocity. Strategický ostrov s radarovou základnou proto v poslední době s nervozitou sleduje aktivitu ruských bombardérů poblíž svého území. Když se nedávno na radaru objevila formace bombardérů mířících od ruské enklávy Kaliningrad směrem k ostrovu, byl si operátor Lasse Jensen jistý, že jde o cvičný útok.

„Byla to simulace útoku, s největší pravděpodobností na tuto základnu,“ řekl deníku The Independent. „Jsme jedinou oblastí, která mohla být jejich cílem.“

Během několika málo minut zalarmoval kapitán Max Ellegaard Hansen posádku letecké základny a několik dánských stíhaček F-16 se vzneslo do vzduchu. Šlo o šestnáctý případ během jednoho měsíce, kdy letka vyletěla vstříc ruským letounům. V té době se navíc na ostrově konala výroční politická konference, mezi jejímiž hosty byli všichni vysoce postavení dánští politici včetně premiéra. Simulovaný útok proto vzbudil senzaci.

Ostrov Bornholm (modře), leží nedaleko ruské enklávy Kaliningrad (červeně).

Ostrov Bornholm (modře), leží nedaleko ruské enklávy Kaliningrad (červeně).

Jako za studené války

Pro Lasse Jensena nebyl incident ničím, na co by nebyl připravený. Podobné situace byly za studené války, kdy začínal na radarové základně pracovat, na denním pořádku. „Nejsme nervózní, už jsme to všechno zažili,“ tvrdí. 

Za dob největšího napětí mezi Západem a Východem sledoval na radaru útočné formace až dvanácti sovětských bombardérů, kroužících kolem ostrova. Po pádu Sovětského svazu tato aktivita téměř ustala, v posledních letech a měsících se však Rusko připomíná stále častěji. „Dnes vidíme formace o nejvýše dvou až čtyřech letounech. Moderní zbraně jsou však zároveň mnohem účinnější, než kdy dříve.“

Ne všichni jsou ale tak klidní jako Jensen. Mluvčí NATO nedávno prohlásil, že blížící se varšavský summit „přichází v době zásadních tektonických změn v euroatlantické bezpečnostní situaci, která prochází změnami jak na východě, tak na jihu.“

Na uplynulém summitu ve Walesu se NATO zavázalo zvýšit svou přítomnost na východě Evropy, aby tak uklidnilo menší spojenecké státy, které se obávají ruské agrese. Polsko a pobaltské státy už zkraje tohoto měsíce žádaly NATO o permanentní umístění spojeneckých jednotek na svých územích.

Letadla tady máme každý týden

Kapitán Hansen tvrdí, že zvýšená aktivita ruských vzdušných sil koresponduje se začátkem krize na Ukrajině. „Nějaké pohyby jsme zaznamenali už před krizí, po jejím vypuknutí však situace nabrala zcela jinou dynamiku,“ tvrdí. „Stejně tak však zesílila aktivita NATO.“ Ruská letadla prý nyní kolem ostrova krouží každý týden.

Situace je podobná i v dalších skandinávských zemích. Minulý týden vzlétla letka švédských stíhaček, aby odehnala dva bombardéry Tupolev TU-22M, které letěly nebezpečně blízko ostrova Oland. Šlo o další ze série provokací ruských vzdušných sil, které v plné síle započaly minulý rok. Švédsko už dříve označilo současnou situaci za „nejzávažnější ruský narušení vojenského vzdušného prostoru“ za posledních deset let. Norské vzdušné síly vzlétaly v roce 2014 k ruským bombardérům celkem 74krát.

Noc s ruskými námořníky

Kapitán Hansen si trpce vybavuje, že ještě před sedmi lety strávil jeden večer popíjením vodky s ruskými námořníky, kteří na ostrov připluli jako účastníci každoročního vojenského cvičení NATO Baltops. 

„Nedovedu si představit, že by je dnes někdo na Baltops pozval,“ konstatuje Hansen a dodává, že simulovaný útok zrovna na radarovou základnu určitě nebyl náhodný. „Kdybychom byli ve válce, náš radar by byl první na ráně. Nejspíš by nás zasáhla atomová bomba. První, co musíte ve válce udělat, je zavřít svým nepřátelům oči,“ popisuje své obavy Hansen.

Radar, který zachytil invazi do Československa

V nejvypjatějších časech studené války byla radarová stanice na Bornholmu nejdůležitějším příspěvkem Dánska Severoatlantické alianci. Byla to právě menší základna ve městě Dueodde na jihu ostrova, která odhalila sovětskou invazi do Československa v roce 1968. Dánská armáda se ji však v roce 2012 rozhodla zavřít. Veteráni studené války byli tímto krokem zděšeni.

„Jsme velmi, velmi znepokojeni,“ tvrdí Jens Skaarup, seržant-major ve výslužbě, „nevíme, co se kolem nás děje. Alespoň ne tak dobře jako dřív.“

Kapitán Hansen ale jeho obavy mírní. V situaci, kdy jsou součástí NATO i Estonsko, Lotyšsko a Litva, už podle něj Bornholm ztratil hodně ze své strategické hodnoty. Navíc nepovažuje ruskou invazi do Pobaltí za pravděpodobnou. „V dnešní době jsme příliš závislí jeden na druhém. Současná ekonomická situace ve světě vyžaduje určitou stabilitu.“

Nebuďte arogantní, neignorujte Rusko

Jak podotýká profesor Jens Ringsmose z University of Southern Denmark: „Putinův záměr je vrátit Rusko mezi ‚velké hráče‘. Pobaltské provokace jsou součástí tohoto plánu: ‚Respektujte Rusko, máme mocnou armádu.‘ Je to zpráva pro západní svět: nebuďte arogantní, neignorujte Rusko.“

Ať už jde o provokaci či skutečnou hrozbu, NATO podle posledních zpráv Al Jazeery zvažuje umístění tisícovek spojeneckých vojáků na území pobaltských států. Vedoucím státem by mělo být Norsko, asistovat by mu měla Litva a Itálie. V uplynulém roce startovaly stíhačky NATO proti těm ruským téměř 150krát. A ruské vlaky s vojáky a ropou, projíždějící dennodenně skrze Vilnius, obyvatelům pobaltských států také na klidu nepřidávají.

Neschopní ať zkrachují a pražská smetánka čte knihy, vzkazuje prezident

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (Lány, 8. října 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Česká republika se potýká s rekordními nárůsty potvrzených případů koronaviru, vláda zavádí mimořádná opatření a...

Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

Jiří Sagan, vedoucí lékař JIP z Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Yvetta Hlaváčová Tulip | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!