„Je to skutečná válka, jejíž bitvy probíhají nepřetržitě, dnem i nocí,“ popisuje svůj pohled na aktuální epidemii koronaviru v Itálii jeden z lékařů kliniky Gavazzeni v Bergamu, nedaleko od centra epidemie, a pokračuje: „Rozumím tomu, že je třeba vyhýbat se panice, přesto cítím znepokojení. Obavu z toho, že se k lidem nedostává skutečná podstata věci, to opravdové nebezpečí, kterému čelíme. Místo toho převážně slyším stesky na to, že teď není možné jít do posilovny, zahrát si turnaj a tak podobně.“
Podle Macchiniho je situace na jeho pracovišti dramatická. „Oddělení, která jsme stihli preventivně vyklidit, jsou už zase zaplněná. Všechny štítky se jmény nemocných, které dříve hrály všemi barvami, jsou teď jednotně červené a nesou jedinou diagnózu: oboustranný zápal plic. Může mi někdo ukázat virus chřipky, který by byl schopen člověka tak rychle likvidovat?“
Slzy v očích
„Promiňte, mě jako doktora nemohou uspokojit informace o tom, že tento virus kosí hlavně starší lidi, kteří už mají nějakou jinou nemoc. Senioři jsou v naší populaci významně zastoupeni a je těžké najít někoho nad 65 let, kdo nebere žádné prášky, třeba proti vysokému tlaku nebo cukrovce,“ pokračuje bergamský doktor.
Na každého mrtvého v Jižní Koreji sedm obětí koronaviru v Itálii. Proč se tak liší čísla v ohniscích nákazy |
V závěru svého příspěvku Macchini přibližuje poměry ve své nemocnici. „Máme tu teď doktory, kteří sami přemisťují pacienty a dávají jim výživu místo sester. Těch sester, které se slzami v očích už nemohou dál. Všichni víme, že nedokážeme zachránit všechny pacienty. Někteří sem přišli již s ortelem smrti.“
Lékař se rovněž obrací se na své zdravé spoluobčany: „Buďte, prosím, trpěliví a chápaví. Ano, je to mrzuté, když nebudete moci vyrazit do divadla či na výstavu. Myslete ale při tom na vaše starší spoluobčany, které byste svým nezodpovědným chováním mohli poslat na onen svět.“
