"V této chvíli to vypadá spíš na obecný postoj a odmítnutí. Z mého pohledu by to mělo být odsouzení kroku Ruska. Připadá mi, že těch, kteří by mluvili o sankcích, je velmi málo," poznamenal český ministr. Přesto nechtěl předjímat výsledek dnešního jednání s tím, že vývoj bude souviset také s ruským postupem.
Ministři mnoha unijních zemí před jednáním hovořili o potřebě diskusí s Ruskem. "Opravdu věřím, že potřebujeme nahradit konfrontaci dialogem," poznamenal například španělský ministr José Manuel García-Margallo. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová, která ministerské jednání svolala, při příchodu jen stručně poznamenala, že schůzka má probrat možnosti politické reakce a také podpory Ukrajině.
'Hrozí rozdělení Evropy'
Nynější krizi na Ukrajině označil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier za nejvážnější, jakou Evropa zažila od pádu berlínské zdi v roce 1989. Pětadvacet let po konfrontaci mezi Východem a Západem podle něj opět reálně hrozí rozdělení Evropy. Rusko proto vyzval, aby zastavilo nepřijatelné vojenské akce a vládu v Kyjevě, aby respektovala práva menšin.
Francouzský ministr Laurent Fabius při příchodu na jednání zdůraznil potřebu, aby Evropa vzhledem k vývoji na Ukrajině "hovořila jedním hlasem".
Předseda Evropské komise José Barroso nevyloučil ani mimořádný summit lídrů zemí EU, schůzky ale svolává předseda těchto jednání Herman Van Rompuy. Mezi unijními diplomaty se podle agentur hovoří o možnosti čtvrtečního termínu. Pravidelné setkání prezidentů a šéfů vlád zemí EU se má konat v Bruselu 20. a 21. března a tématy mají být průmyslová politika a energeticko-klimatický balíček. EU podle Barrosa nyní ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem chystá balíček pomoci Ukrajině.
'Plíživá okupace'
Rusko, jehož vojska nyní podle Zaorálka "plíživě okupovala" Krym, má dlouhodobě velký zájem o uvolnění vízových pravidel pro cestování svých občanů do zemí EU. Počet schengenských víz vydaných ruským občanům v posledních letech trvale roste, po uvolnění volají obchodní komunity osmadvacítky i Ruska a také například cestovní kanceláře.
Zaorálek hovoří o "plíživé okupaci" Krymu:
Moskva si ale situaci na mezinárodní scéně výrazně zkomplikovala svým tvrdým postupem vůči Ukrajině z posledních dnů. Rusové tvrdí, že jejich postup má za cíl chránit údajně ohroženou ruskou menšinu na Ukrajině. Zaorálek upozornil, že v této chvíli není ani jasné, zda se Rusko zastaví na Krymu, nebo se jeho jednotky chystají také do východní části země. "Pokud dochází k tomu, že v Doněcku, Luhansku a jinde skupiny ruských obyvatel dávají dohromady petice, chystají se žádat o pomoc a intervenci, tak to, co se stalo na Krymu, se může stát kdekoliv jinde," poznamenal český ministr.
Svět ruský postup odsoudil jako porušení územní celistvosti země, o situaci jednaly NATO i Rada bezpečnosti OSN.
Ruské jednotky operující na Krymu:
