„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg v rozhovoru.
Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.
Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je však podle něj tento požadavek nerealistický.
„Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.
Rusko má v současnosti pod kontrolou zhruba pětinu ukrajinského území, především na východě a jihovýchodě země. V posledních týdnech ruské síly navíc postupují nejrychleji od března 2022. Zároveň panuje nejistota ohledně další americké pomoci vzhledem k blížícímu se nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Bývalý norský premiér Stoltenberg byl generálním tajemníkem Severoatlantické aliance od roku 2014 do konce letošního září, 1. října jej vystřídal nizozemský expremiér Mark Rutte. V čele NATO Stoltenberg vždy plně podporoval Ukrajinu, jež se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, a naléhal na spojence, aby Ruskem napadené zemi pomáhali. Stoltenberg se příští rok stane předsedou Mnichovské bezpečnostní konference.
