S touto výzvou zaskočil v noci na včerejšek prezidenta George W. Bushe jeden z jeho klíčových spojenců v Kongresu – republikánský senátor John Warner.
Bývalému šéfovi senátního obranného výboru Warnerovi došla trpělivost po uveřejnění tzv. Národního zpravodajského odhadu (NIE), společné zprávy 16 amerických výzvědných služeb o situaci v Iráku. Pro americké politiky to bylo dost depresivní čtení. V nejoptimističtější části hovoří zpráva o „měřitelném, ale nerovnoměrném zlepšení“ bezpečnostní situace v Iráku. Zároveň ale zdůrazňuje, že politický vývoj dalece zaostal za bezpečností, irácká vláda nadále „nedokáže efektivně vládnout“. A v nejbližších šesti až dvanácti měsících se situace patrně ještě zhorší. Největším problémem je přitom propast mezi šíity a sunnity.
To byla pro Warnera poslední kapka, protože kritikou irácké vlády nešetřil už na začátku týdne, kdy se se současným šéfem obranného výboru, demokratem Carlem Levinem, vrátili z Iráku. Levin žádal, aby se USA od premiéra Núrího Málikího distancovaly. Warner se k této výzvě nepřidal, ale prohlásil, že ji „rozhodně nekritizuje“.
Po zveřejnění zdrcujícího hodnocení tajných služeb Warner diplomaticky vyzval prezidenta, aby na Iráčany vyvinul tlak. „Pevně věřím, že irácká vláda... naše vojáky zklamala. Proto prezidentovi říkám, se vší úctou, aby si vybral libovolné číslo... Při početním stavu přesahujícím 160 000 by určitě bylo možné 5000 (vojáků) přesunout, aby byli u svých rodin a milovaných do Vánoc tohoto roku,“ nechal se slyšet Warner.
„Dezerce“ jednoho z klíčových kongresových spojenců je pro Bushe citelnou ztrátou. Zvlášť proto, že by uznávaný bývalý ministr námořnictva mohl dodat odvahu dosud váhajícím republikánům, aby se přidali k demokratům žádajícím ústup z Iráku. V jednom důležitém bodě se ale Warner (k nelibosti demokratů) shodne s Bushem i zpravodajci: rychlý a hromadný odsun z Iráku by skončil katastrofou.
Bývalému šéfovi senátního obranného výboru Warnerovi došla trpělivost po uveřejnění tzv. Národního zpravodajského odhadu (NIE), společné zprávy 16 amerických výzvědných služeb o situaci v Iráku. Pro americké politiky to bylo dost depresivní čtení. V nejoptimističtější části hovoří zpráva o „měřitelném, ale nerovnoměrném zlepšení“ bezpečnostní situace v Iráku. Zároveň ale zdůrazňuje, že politický vývoj dalece zaostal za bezpečností, irácká vláda nadále „nedokáže efektivně vládnout“. A v nejbližších šesti až dvanácti měsících se situace patrně ještě zhorší. Největším problémem je přitom propast mezi šíity a sunnity.
To byla pro Warnera poslední kapka, protože kritikou irácké vlády nešetřil už na začátku týdne, kdy se se současným šéfem obranného výboru, demokratem Carlem Levinem, vrátili z Iráku. Levin žádal, aby se USA od premiéra Núrího Málikího distancovaly. Warner se k této výzvě nepřidal, ale prohlásil, že ji „rozhodně nekritizuje“.
Po zveřejnění zdrcujícího hodnocení tajných služeb Warner diplomaticky vyzval prezidenta, aby na Iráčany vyvinul tlak. „Pevně věřím, že irácká vláda... naše vojáky zklamala. Proto prezidentovi říkám, se vší úctou, aby si vybral libovolné číslo... Při početním stavu přesahujícím 160 000 by určitě bylo možné 5000 (vojáků) přesunout, aby byli u svých rodin a milovaných do Vánoc tohoto roku,“ nechal se slyšet Warner.
„Dezerce“ jednoho z klíčových kongresových spojenců je pro Bushe citelnou ztrátou. Zvlášť proto, že by uznávaný bývalý ministr námořnictva mohl dodat odvahu dosud váhajícím republikánům, aby se přidali k demokratům žádajícím ústup z Iráku. V jednom důležitém bodě se ale Warner (k nelibosti demokratů) shodne s Bushem i zpravodajci: rychlý a hromadný odsun z Iráku by skončil katastrofou.
