Ramón Agüero a jeho rodina pravidelně chodili sbírat škeble na pobřeží, stejně jako většina místní populace v uruguayské Barra del Chuy. Jen výjimečně sem zavítali turisté ze sousední Brazílie, pláže patřily lovcům mušlí. Vše se ale změnilo v létě roku 1994, popisuje deník The Washington Post. Žluté mušle, kterých byl Agüero schopný denně nasbírat až 20 kbelíků, přes noc zčernaly.
„Kilometr za kilometrem, kam až jsem dohlédl. Všechny mrtvé, hnijící, otevřené,“ zavzpomínal pro americký deník sedmdesátiletý muž. „Všechny do jedné byly černé a silně zapáchaly.“
Podle výzkumu uruguayského vědce Omara Defea je vymírání mušlí alarmujícím ukazatelem klimatických změn. Uruguayec však především poukazuje na fakt, že vymírání mušlí může být spojeno s podivuhodnou teplotní anomálií nacházející se několik kilometrů od uruguayského pobřeží – Jihoatlatickým flekem.
Razantní růst teplot
Záhadný „blob“ pokrývá přibližně 336 tisíc kilometrů čtverečních v oceánu (rozloha srovnatelná se čtyřmi Českými republikami). Podle analýz na základě dat z NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru a výzkumů univerzity v Berkley, které provedli reportéři The Washington Post Chris Mooney a John Muyskens, teplota uvnitř fleku rapidně roste. Za posledních sto let došlo k nárůstu teploty o 2 °C (dvojnásobek světového průměru) a samotném centru „blobu“ jde o dokonce o 3 stupně.
Měření potvrzují, že teplota oceánů obecně stoupá, ale oblast u Uruguaye je naprostou anomálií. Teplota roste mnohem rychleji. Vědci flek na jihu Atlantického oceánu zaznamenali již v roce 2012, ale stále nebyli schopni rozklíčovat, co za lokálním oteplením stojí. Dokážou však rozpoznat následky. Vědí, že teplá lokalita vedla v minulosti k masivnímu vymírání mušlí, nebezpečným teplotním vlnám, přemnožení řas a značným změnám v uruguayském rybolovu.
Ačkoliv se teplotní změny odehrávají všude na severní polokouli a podobný teplotní nárůst jako uvnitř fleku zaznamenalo i Švýcarsko nebo Kazachstán, ohřívání oceánu u pobřeží Uruguaye je jednak neobvyklé na jižní polokouli, ale především může mít dalekosáhlý dopad na ekonomiku.
Pro zemi se čtyřmi miliony obyvatel totiž moře znamená značnou část příjmů, ať už jde o turistiku v hlavním městě Montevideo, kam ročně zavítají tisíce turistů, či o rybolov.
Za posledních 20 let stoupla teplota vody v Riu de la Plata, oblíbené rybářské destinaci u ústí řek Paraná a Uruguay, o jeden stupeň Celsia. Což je velký teplotní nárůst za velmi krátkou dobu. V roce 2017 masivní teplotní vlna způsobila vymírání ryb a zamoření pobřeží řasami, které dospělo do takové míry, že pláže v Montevideu musely být zavřeny. A podle místních se podobné incidenty stávají stále častěji.
Nové úlovky
Proměna klimatu sice na jednu stranu prakticky vyhubila žluté mušle, které jsou v Uruguaji tradiční pochoutkou, a připravila tak téměř všechny sběrače mušlí o práci, ale na stranu druhou přitáhla k pobřeží jiné živočichy. Například červené krevety. Jejich výlov u pobřeží Argentiny v posledních letech raketově vystřelil – v roce 2006 byl výlov kolem 40 tisíc tun, zatímco v roce 2017 již 230 tisíc tun.
Klimatické změny podle reportérů The Washington Post mohou mít i vítěze, obzvláště v oblasti rybolovu. Například u pobřeží USA se změna teplot projevila migrací humrů od břehů Nové Anglie k Mainskému zálivu a rybolovu se tak jen vede v jiné oblasti.
Podle předpovědí vědců ale budou změny mít především negativní dopady. Očekává se, že u pobřeží Brazílie a Uruguaye poklesne rybolov do konce století o čtvrtinu.
