Samotný Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání hlavy státu z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Ve čtvrtek prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva, píše Jonhap.
Novým ministrem obrany prezident ve čtvrtek jmenoval jihokorejského velvyslance v Saúdské Arábii a generála ve výslužbě Čche Pchjong-hjuka, uvedla agentura AP.
Ministr vnitra I Sang-min podle agentury Reuters ve čtvrtek řekl, že prezidentovi poradil vyhlášení stanného práva právě ministr Kim. Při dnešním vystoupení v parlamentu náměstek nyní již bývalého ministra obrany Kim Son-ho řekl, že to byl jeho nadřízený, kdo vydal rozkaz vojákům, aby v úterý večer obsadili parlament. Kim Jong-hjon tím zřejmě chtěl znemožnit hlasování zákonodárců o stanném právu. Náměstek poslancům také řekl, že vojáci neměli při zásahu ostrou munici.
„Všichni vojáci, kteří plnili úkoly spojené se stanným právem, jednali na mé pokyny a veškerá odpovědnost leží na mně,“ řekl dnes podle ministerstva obrany Kim Jong-hjon.
Zatímco Kimovu rezignaci Jun přijal, stejný krok odmítl učinit v případě Paka. Náčelník generálního štábu to dnes podle Jonhapu prohlásil na mimořádném zasedání parlamentního výboru pro obranu. Prezidentská kancelář rozhodnutí zdůvodnila současnou bezpečnostní situací. „Jun zdůraznil potřebu stabilního fungování armády během trvání vážné bezpečnostní situace a vyzval náčelníka generálního štábu, aby se soustředil na své povinnosti,“ sdělil představitel prezidentské kanceláře.
„O stanném právu jsem se dozvěděl z televize“
Jihokorejští zákonodárci ve čtvrtek také vyslechli vysoké armádní představitele o plánech vyhlášení stanného práva. Pak v parlamentu řekl, že o kroku prezidenta dopředu nevěděl. „O vyhlášení stanného práva jsem se dozvěděl, až když jsem v přímém přenosu sledoval Junův projev (v televizi),“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že se následně konala schůzka nejvyšších vojenských představitelů, na níž zjistil, že se má podílet na pozastavení civilní vlády.
Šéf jihokorejské policie při slyšení před poslanci potvrdil, že prezident čelí vyšetřování ze vzpoury. Před stíháním za tento trestný čin podle AFP prezidenta nechrání imunita a hrozí mu až trest smrti. Úřady vyšetřují v souvislosti s vyhlášením stanného práva i ministra vnitra a exministra obrany, který dostal zákaz opustit zemi.
Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
Opoziční strany v parlamentu předložily návrh na prezidentovo odvolání, o němž se bude hlasovat v sobotu přibližně v 19:00 místního času (11:00 SEČ). Demokratické straně a jejím spojencům chybí osm hlasů pro přijetí příslušného usnesení.
Odvolání hlavy státu vyžaduje v Jižní Koreji souhlas 200 poslanců ve třistačlenném zákonodárném sboru, kde opoziční strany nyní mají 192 mandátů. Špičky provládní Strany lidové moci (PPP) tvrdí, že se budou snažit zabránit schválení usnesení. Pět poslanců provládní PPP však uvedlo, že se zatím nerozhodli, jak budou hlasovat.
Pokud by se opozici podařilo usnesení o odvolání prezidenta prosadit, návrh posoudí ústavní soud, který by měl konečné slovo při rozhodování, zda Jun může setrvat v úřadu. Kdyby soudci odvolání podpořili, bude Jun zbaven funkce a do 60 dnů se musí konat nové volby.
Odvolání z funkce prezidenta podporuje podle průzkumu agentury Realmeter skoro 74 procent Korejců. Ve čtvrtek i v příštích dnech se budou v zemi konat protesty. Odbory v automobilce Hyundai v souvislosti s úterními událostmi vyzvaly ve čtvrtek a v pátek ke čtyřhodinové stávce.
Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí ve čtvrtek oznámil, že ministerstvo zaslalo zahraničním misím v zemi diplomatické nóty, v nichž zdůraznilo, že stanné právo bylo zrušeno demokratickými postupy a že cestovní doporučení se nemusí měnit, protože veřejná bezpečnost zůstává stabilní.
4. prosince 2024 |
