„Náš lid promluvil, ať se to někomu líbí, nebo ne... Volby jsou jasnou ukázkou toho, že naše demokracie je pevná a trvalá.“ Těmito slovy komentoval prezident Cyril Ramaphosa podle agentury Reuters výsledek parlamentních voleb v Jihoafrické republice (JAR), které se konaly koncem minulého týdne.
Prezidentovy výroky ovšem nemohou zastřít fakt, že pro jeho stranu, Africký národní kongres (ANC), přinesl výsledek hlasování hořkou pilulku. Poprvé od roku 1994, kdy byl v zemi zrušen apartheid, totiž ANC získal méně než 50 procent hlasů a nebude moci vládnout bez koaličního partnera.
V porovnání s předchozími volbami v roce 2019 přišel ANC o téměř třetinu hlasů, vyslovilo se pro něj jen 40,2 procenta hlasujících. Přepočteno na křesla ve 400členném parlamentu to znamená pouze 159 míst.
V hlavní roli ekonomika
Podle afrikanisty a bývalého vědeckého pracovníka Orientálního ústavu AV ČR Otakara Hulce voliči dali ANC méně hlasů hlavně kvůli nevalnému ekonomickému vývoji. „JAR sužuje vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, v zemi jsou každou chvíli blackouty, ve velkých aglomeracích se vyskytují problémy v zásobování vodou,“ popisuje.
Paradoxem podle Hulce bylo, že prezident Ramaphosa v posledním předvolebním projevu všechny tyto problémy pojmenoval, vinu za ně se ovšem snažil svalit na předchozí vlády. Tentokrát mu to už ovšem velká část voličů ANC neuvěřila.
Hulec také připomněl, že JAR se stále plně nezbavila dědictví apartheidu, což se promítá i do hospodářské (ne)výkonnosti. „Během 30 let sice vznikla nová, úzká černošská elita, zejména z řad státních úředníků, ale to je jen malé procento černochů. Velká část černošské populace zůstává velmi chudá, přibližně čtvrtina domácností nemá ani na základní životní potřeby. Po roce 1994 byly zavedeny zákony, které ve firmách zvýhodnily černošské obyvatelstvo – tím se do vedení společností dostali lidé na základě rasového klíče, kteří neměli žádné zkušenosti, a na ekonomice je to samozřejmě znát,“ připomíná Hulec.
V JAR se bude poprvé skládat koalice, skončí dosavadní jednobarevná vláda |
Ze statistického hlediska je ekonomika Jihoafrické republiky největší na kontinentě, profituje mj. z rozsáhlého nerostného bohatství. I podle hrubého domácího produktu na hlavu se sice řadí mezi nejvyspělejší státy Afriky, v zemi však současně panují příkré sociální rozdíly, které patří mezi největší na světě.
Obtížné budování koalice
Podle Hulce se politici v JAR nyní ocitají v situaci, se kterou nikdo z nich nemá zkušenost: bude nutná koaliční spolupráce. Do dvou týdnů má zasednout nový parlament a začít jednat o novém kabinetu.
„Je v podstatě vyloučené, aby se ANC do vlády spojil se stranou uMkhonto weSizwe (MK získala 14,6 procenta hlasů a umístila se na třetím místě) exprezidenta Jacoba Zumy,“ míní Hulec. Důvodem je podle něj osobní animozita mezi Ramaphosou a Zumou, který byl deset let i předsedou ANC, později však byl této funkce Ramaphosou zbaven a dostal 15měsíční trest za korupci. „Zumova strana je proruská, na jejich předvolebních mítincích se objevovala hesla typu ‚Putin je nejlepší přítel‘,“ dodal Hulec.
Jako obtížná se podle něj jeví i povolební spolupráce mezi ANC a druhou nejsilnější Demokratickou aliancí (DA). Té dalo hlas 21,8 procenta voličů. „Tady to může narazit na rasové překážky, voliči DA jsou především běloši,“ upozorňuje odborník.
Jistá tak zůstává jen jedna věc: politický vývoj v jedné z nejdůležitějších zemí Afriky vstupuje do neprobádaných vod.
