„Střetnutí s ptákem není výjimečné, problémy s podvozkem nejsou výjimečné. Střetnutí se stávají mnohem častěji, avšak typicky nevedou sama o sobě ke ztrátě letadla,“ nechal se slyšet editor specializovaného portálu Airline News Geoffrey Thomas.
„Nikdy jsem neviděl, že by střetnutí s ptákem zabránilo vysunutí podvozku,“ poznamenal zase australský odborník na bezpečnost v letectví Geoffrey Dell.
Na záběrech havárie je patrné, jak dvoumotorové letadlo bez vysunutého podvozku nestihne včas zabrzdit, sjede z ranveje a po nárazu do betonové zdi exploduje. Při nehodě zemřelo 179 lidí, přežili jen dva členové posádky.
Podle Thomase způsob pokusu o nouzové přistání stroje Boeing 737-800, který se už předtím jednou neúspěšně snažil dosednout, vyvolává řadu otázek. „Proč hasiči nepokryli přistávací dráhu pěnou? Proč nebyli přítomni, když letadlo přistálo? A proč letadlo přistálo tak daleko na dráze? A proč byla na konci dráhy cihlová zeď?“ táže se.
Thomas předpokládá, že alespoň některé z otázek pomohou zodpovědět nalezené hlasové nahrávky z kokpitu. Typicky se podle něj na přistání bez vytaženého podvozku, tedy takzvaně na břicho, jde s minimem paliva a přistává se na nejvzdálenějším konci dráhy za doprovodu hasičů.
Australský konzultant v letectví Trevor Jensen má za to, že nouzové přistání bez vytaženého podvozku nebylo plánované, protože by v takovém případě letadlo očekávali hasiči a další pohotovostní složky. Přesto mu není jasné, proč letadlo nedokázalo na přistávací dráze dostatečně zbrzdit.
Jihokorejské úřady nehodu nadále vyšetřují. Podle svědků se krátce před ní z jednoho z motorů letadla ozval výbuch. Jen šest minut před havárií letová kontrola varovala před možnou srážkou s ptákem či ptáky. O minutu později pak pilot aerolinek Jeju Air vyslal nouzový signál mayday.




















