Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Opozice vyzvala jihokorejského prezidenta k rezignaci. Ministr obrany se kaje

  6:53aktualizováno  12:21
Jihokorejské opoziční strany chtějí odvolat prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý krátce vyhlásil v zemi stanné právo. Už předložily patřičný návrh. Demisi požadují také odbory, které hrozí generální stávkou. Šéf Junovy kanceláře a další jeho spolupracovníci už odstoupili. Prezident vyhlásil v zemi stanné právo, které odvolal po šesti hodinách.

Stanné právo zrušila jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. O odvolání prezidenta by mohl parlament hlasovat už v pátek. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo.

„Hluboce lituji a beru na sebe plnou odpovědnost za zmatek a obavy, které vyhlášení stanného práva způsobilo veřejnosti a nabídl jsem prezidentovi svou rezignaci,“ oznámil Kim v prohlášení, které citovala agentura AFP. Zatím se neobjevily žádné informace o tom, zda se prezident chystá jeho demisi přijmout.

Podle Demokratické strany, která má většinu v jihokorejském parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva neústavní a v rozporu s demokratickými normami. Hlava státu by proto měla neprodleně podat demisi. O plánech strany na prezidentovo odvolání informovala ve středu agentura Jonhap s odvoláním na prohlášení strany.

„Pokud prezident Jun okamžitě neodstoupí, zahájíme proces jeho odvolání,“ citoval Jonhap z prohlášení strany.

Korejská odborová konfederace, která je s 1,2 milionu členů největším odborovým svazem v zemi, ve středu vyzvala k „časově neomezené generální stávce“, dokud prezident neodstoupí. Jeho počínání označila za „iracionální a nedemokratické“.

Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo s argumentem, že Demokratická strana sympatizuje se Severní Koreou a paralyzuje vládu svou podle něj protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu, kde pro zrušení stanného práva hlasovalo všech 190 přítomných zákonodárců z celkových 300.

Agentura AP informovala, že během několika hodin platnosti stanného práva obklíčili parlament vojáci. To potvrzují i informace od samotných poslanců, kteří dnes novinářům popisovali, jak se do parlamentu snažili dostat přes zdi nebo rozbitými okny, a jedna z poslankyň popsala, jak se plazila mezi nohama vojáků, zatímco se je její kolegové snažili zastavit hasicími přístroji.

Proti prezidentovu rozhodnutí se kromě opozice postavila také jeho vlastní Strana lidové moci (PPP). Její předseda Han Dong-hun po odvolání stanného práva uvedl, že prezident by měl svůj krok vysvětlit a odvolat ministra obrany Kim Jong-hjoa, který vyhlášení stanného práva navrhl.

Podle jihokorejské ústavy má prezident pravomoc vyhlásit stanné právo v případě vojenského ohrožení nebo při potřebě zajistit vnitřní bezpečnost země. Pokud se však parlament hlasováním vysloví proti, je povinností prezidenta stanné právo zrušit.

Hromadnou rezignaci v souvislosti s vyhlášením stanného práva podala řada Junových blízkých spolupracovníků, včetně šéfa prezidentské kanceláře, uvedla bez bližších podrobností agentura Jonhap. List Čosun ilbo podle agentury Reuters zároveň uvedl, že úmysl hromadně odstoupit vyjádřili také členové jihokorejské vlády. Rozhodnut se mají po schůzce premiéra Han Duk-soa s vedením PPP.

Aby parlament zbavil prezidenta funkce, musí pro návrh hlasovat dvě třetiny poslanců, tedy alespoň 200. Demokratická strana má společně s menšími opozičními uskupeními dohromady 192 křesel. Mezi 190 poslanci, kteří v noci na dnešek hlasovali pro zrušení stanného práva, bylo také 18 zákonodárců z prezidentovy strany PPP.

Jak uvedla agentura AP, ústavní soud má mít devět členů, ale po třech odchodech do důchodu zbývá jen šest členů. To je o jednoho méně, než je minimální počet sedmi soudců potřebný k projednání případu odvolání prezidenta, a zákonodárci tak musí před samotným impeachmentem urychlit proces jmenování nových soudců.

Pokud se parlament rozhodne Juna odvolat, prezident ztratí ústavou dané pravomoci do doby, než o jeho osudu rozhodne ústavní soud. Jeho prezidentské povinnosti by v takovém případě převzal premiér Han Duk-so, který v jihokorejské vládě zastává druhou nejdůležitější funkci, připomněla agentura AP.

V Soulu začala v odpoledních hodinách místního času (před polednem SEČ) demonstrace požadující rezignaci široce neoblíbeného prezidenta. Odborové svazy pohrozily stávkou; dnes se k nim přidal svaz kovodělníků, který hodlá zahájit stávku od 11. prosince, pokud prezident neodstoupí. Když prezident volání po svém odstoupení nevyslyší, mohl by parlament už v pátek 6. prosince hlasovat o jeho odvolání.

Vůdce jihokorejské opozice I Če-mjong chtěl ujistit ty, kteří jsou v zámoří, že v Jižní Koreji nepanuje „chaos“. „Jsme silná demokracie,“ řekl pro web BBC. „Ale korejský lid chce být v bezpečí - prezident Jun Sok-jol musí odstoupit, nebo být zbaven funkce,“ dodal pro web.

Jun Sok-jol byl zvolen do úřadu v květnu 2022, ale od letošního dubna, kdy v parlamentních volbách v zemi drtivě zvítězila opozice, není jeho vláda schopna prosazovat své návrhy zákonů. Popularita hlavy státu u voličů zároveň klesla v souvislosti s několika korupčními skandály.

Autoři: ,