Zbraň váží 36 tun a je dlouhá 16 metrů. Dokáže nést až osm tun těžkou bojovou hlavici, což z ní činí jednu z nejtěžších konvenčních střel na světě. Zařízení typu země–země lze odpálit z mobilních platforem. Jeho dosah je od 600 po 5 000 kilometrů, v závislosti na hmotnosti hlavice.
Podle deníku The Guardian je raketa schopna zasáhnout cíle umístěné hluboko pod zemí, a získala tak pověst „ničitele bunkrů“, který by v případě konfliktu mohl zničit opevněné úkryty severokorejského vedení v čele s diktátorem Kim Čong-unem a jeho politbyrem.
Ministr obrany An Gju-bek označil raketu za klíčový prostředek k dosažení „rovnováhy hrůzy“ na Korejském poloostrově.
Ačkoli Jižní Korea zůstává pod ochranou amerického jaderného deštníku a sama nemá žádné nukleární zbraně, Hjonmu-5 jí podle ministra poskytuje mocný konvenční prostředek, který by mohl zneškodnit klíčové severokorejské cíle bez použití jaderných zbraní.
Zda nová raketa Severní Koreu odstraší, nebo spíše vyprovokuje, zůstává otázkou. Podle analytiků bude Pchjongjang zřejmě hrozby zlehčovat. „Severokorejské vedení ale bude mít strach a mělo by,“ míní obranný expert Jang Uk z Institutu pro politická studia v Soulu.
Nová raketa je výsledkem letitého úsilí. Ambice Soulu dlouho omezovaly americké limity na hmotnost hlavic, které v roce 2017 zrušil prezident Donald Trump poté, co Severní Korea provedla šestý nukleární test. Soul chce být schopen na případnou agresi reagovat samostatně.
Nasazení Hjonmu-5 přichází v době, kdy Pchjongjang rozšiřuje svůj raketový arzenál – nedávno představil novou mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-20, která údajně dokáže zasáhnout i území USA.
KLDR zároveň odmítla mírové nabídky jihokorejského prezidenta I Če-mjonga, který nastoupil do úřadu v červnu. Soběstačnou obranu podtrhuje jako hlavní pilíř své vlády.
Jižní Korea na cestě ke zbrojní supervelmoci
Jižní Korea tento týden představila také další novou vojenskou techniku – ve středu spustila na vodu novou ponorku, informoval portál NK News.
Dieselelektrická ponorka dlouhá 89 metrů se vyznačuje řadou vylepšení, včetně stealth technologie, sonaru, systémů řízení boje, sledování cílů a přesnosti úderů nebo provozní odolnosti.
Jižní Korea si klade za cíl se do roku 2030 připojit ke čtyřem nejsilnějším obranným mocnostem světa. Prezident I v pondělí oznámil výrazné navýšení financování výzkumu v oblasti zbraní a letectví, včetně bezpilotních systémů a bojových technologií řízených umělou inteligencí.
Jižní Korea podle analytiků přetváří globální trh se zbraněmi a využívá své odborné znalosti v oblasti elektroniky a stavby lodí k tomu, aby konkurovala tradičním mocnostem, jako jsou USA, Rusko a Čína.
Její rostoucí export raket, houfnic, válečných lodí a munice činí ze Soulu spolehlivou alternativu pro země, které čelí nejistotě v dodávkách od zavedených dodavatelů.
