Rozhodnutí soudu v jihokorejské metropoli Soulu umožní, aby byl Jun souzen bez nutnosti vazby. Slyšení v procesu skončilo koncem února a očekává se, že ústavní soud brzy rozhodne, zda ho formálně zbaví funkce, nebo jej do ní dosadí zpět.
Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince sice zbavil prezidentských pravomocí, ale o setrvání prezidenta ve funkci či o jeho odvolání v Jižní Koreji rozhoduje ústavní soud. Pokud Juna odvolá, musí se do 60 dnů konat nové prezidentské volby.
Soud v Soulu uvedl, že vyhověl Junově žádosti o propuštění z vazby, protože zákonná lhůta jeho formálního zadržení uplynula ještě předtím, než byl koncem ledna obviněn. Podle soudu úřad pro vyšetřování, který Juna zadržel ještě před jeho formálním zatčením, neměl zákonné právo vyšetřovat obvinění z trestného činu vzpoury.
Junův tým obhájců rozhodnutí soudu uvítal a vyzval státní zástupce, aby prezidenta okamžitě propustili. Jihokorejské zákony však prokurátorům umožňují podezřelého dočasně zadržovat, pokud se ve věci odvolají. Úřad státního zástupce se k věci bezprostředně nevyjádřil.
Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji. Jen o několik hodin později se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
V polovině ledna prezidenta zatkl Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) v jeho rezidenci a vzal jej do vazby. Vyšetřovatelé tvrdili, že prezidentův dekret o stanném právu představoval vzpouru. Pokud by v této věci shledán vinným, hrozil by mu trest smrti nebo doživotí, podotkla AP.
V zemi se konají mohutné protesty jak proti Junovým činům, tak za jeho propuštění. Podle policie se jen v sobotu v Soulu sešlo na 150 tisíc demonstrantů z obou táborů. Průzkum z minulého týdne pak ukázal, že s Junovým odvoláním z funkce souhlasí 59 procent lidí a pro jeho setrvání je naopak 35 procent respondentů.
