Jun šokoval Korejce i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Několik hodin nato se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda.
Opozicí ovládaný parlament Juna v polovině prosince zbavil prezidentských pravomocí, jeho odvolání však vyžadovalo souhlas minimálně šesti z osmi současných ústavních soudců.
„Obviněný nejenže vyhlásil stanné právo, ale také porušil ústavu a zákony tím, že mobilizoval armádu a policii, aby překazil výkon zákonodárného sboru. Vzhledem k závažnému negativnímu dopadu na ústavní pořádek shledáváme, že přínosy zachování ústavy odvoláním obžalovaného z funkce daleko převyšují národní ztráty z odvolání prezidenta,“ zdůvodnil rozsudek předseda soudu Mun Hjong-be.
Na verdiktu, který byl vysílán živě, se shodlo všech osm ústavních soudců. Rozhodnutí začalo platit okamžitě a země se nyní připravuje na předčasné volby, které se mají podle zákonů konat do 60 dní, napsala agentura Jonhap.
Prezident se národu omluvil
„Hluboce lituji, že jsem nemohl splnit vaše naděje a očekávání. Sloužit našemu národu pro mě bylo největší ctí v životě. Jsem vám upřímně vděčný za vaši neochvějnou podporu a povzbuzení, i když se mi nedařilo,“ citovala Jonhap Junovo prohlášení.
Exprezident se závěrečného stání osobně neúčastnil kvůli obavám o veřejný pořádek a bezpečnost, sdělil jeho právní tým. Prezidentská kancelář po vyhlášení rozsudku svěsila vlajky na půl žerdi.
Jásot i hořké slzy
Rozhodnutí soudu považuje za „naprosto nepochopitelné“ a „čistě politické rozhodnutí“ jeden z Junových právníků, uvedla AP. Vládnoucí Strana lidové moci (PPP), za niž Jun kandidoval ve volbách, naopak rozhodnutí přijímá „s pokorou“ a bude spolupracovat s úřadujícím prezidentem na stabilizaci země.
Stoupenci opozice propukli v ulicích Soulu v jásot a tisíce z nich se vydaly na oslavný pochod metropolí. Opoziční politici označili rozhodnutí soudců podle Jonhapu za „velké vítězství pro lid“.
Naopak před exprezidentovým sídlem dávaly další tisíce lidí hlasitě najevo, že se s rozsudkem nehodlají smířit, a plakaly. „Rozhodně se tím nenecháme otřást! Každý, kdo tento rozsudek přijme a zúčastní se předčasných prezidentských voleb, je náš nepřítel,“ hlásal podle AP jeden z Junových stoupenců.
Jihokorejská metropole byla připravena i na možné nepokoje či střety příznivců a odpůrců odvolaného prezidenta. Úřady kromě vyhlášení nejvyššího stavu nouze do pohotovosti povolaly přes 10 000 policistů, napsala agentura Jonhap. Ti již podle Reuters zadrželi nejméně jednoho protestujícího, který rozbil okno policejního autobusu. Větší násilnosti nebyly hlášeny.
Polarizovanou Jižní Koreu nyní čekají dva měsíce volební kampaně v atmosféře ekonomické nejistoty kolem cel uvalených na zahraniční dovoz americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který na asijského spojence USA plánuje uvalit 25procentní reciproční cla. Až do voleb nové hlavy státu povede zemi jako úřadující prezident současný premiér Han Duk-so.
Junův pád
Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) prezidenta zatkl 15. ledna v jeho rezidenci a 19. ledna ho vzal do samovazby. Jihokorejský soud schválil žádost o vydání zatykače na prezidenta Jun Sok-jola, jemuž by mohla díky tomu být prodloužená vazba.
Žádost úřadů o prodloužení politikovy vazby však soud zamítl a jihokorejští prokurátoři ho obvinili ze vzpoury. Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považoval za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.
V únoru začal ve čtvrtek u okresního soudu v Soulu trestní proces. Tam mu hrozil dokonce trest smrti nebo doživotní vězení. Z vazby byl propuštěn v první polovině března. Televizní záběry ukázaly, jak po opuštění vazby mává a hluboce se klaní svým příznivcům, kteří provolávali jeho jméno a mávají jihokorejskými a americkými vlajkami.
