„Je to zkušený profesionál, patriot jako já. Bude hájit národní zájmy.“ Těmito slovy představila Giorgia Meloniová, předsedkyně krajně pravicové strany Bratři Itálie (Fratelli d’Italia, FdI), kandidáta své partaje do europarlamentu Caia Mussoliniho (51). Vybrala si k tomu stylové prostředí s pozadím Paláce italské civilizace, charakteristické budovy v římské čtvrti EUR. Stavba, které v Římě nikdo neřekne jinak než „hranaté koloseum“, vznikla za autoritářské vlády kandidátova pradědečka Benita Mussoliniho a měla se stát vlajkovou lodí fašistické architektury.
Jakékoli sympatie k fašismu ale kandidát Bratrů Itálie rezolutně odmítá. „Fašismus zemřel s Benitem Mussolinim... Je to věc, kterou dnes mohou studovat leda tak historici. Každý, kdo se obává zmrtvýchvstání fašismu, vidí neexistujícího nepřítele,“ řekl diktátorův pravnuk.
Rodinný klan již v politice působí
Kandidátovo celé jméno – Caio Giulio Cesare Mussolini – ovšem tím, že je „vypůjčené“ od jednoho z nejslavnějších vladařů starověkého Říma Gaia Julia Caesara, odkazuje k antické tradici současné Itálie. Podobnou ideologii razili v meziválečném období právě italští fašisté.
V případě svého zvolení chce Caio Mussolini „bránit italské národní zájmy všemi způsoby“, tedy chovat se v souladu s principy strany, která jej navrhla. Bratři Itálie získali v italských parlamentních volbách loni v březnu 4,4 procenta hlasů a celkem 50 poslanců a senátorů. Současné průzkumy přisuzují FdI volební podporu necelých pěti procent, což by znamenalo čtyři křesla v Evropském parlamentu.
Pokud Caio Mussolini v květnových eurovolbách skutečně uspěje, je možné, že v evropském parlamentu zasednou hned dva příbuzní Benita Mussoliniho. Europoslanecký mandát již nyní totiž vykonává matadorka italské politiky, diktátorova vnučka a někdejší herečka a modelka Alessandra Mussoliniová (56) a chce křeslo obhajovat. Kandidovala za stranu Vzhůru, Itálie! (Forza Italia) někdejšího premiéra Silvia Berlusconiho, po loňských volbách se však s partají rozešla.
A aby toho nebylo málo, v politice – byť komunální – působí ještě další diktátorova vnučka Rachele Mussoliniová (44), aktuálně členka městské rady v Římě za FdI.
Ozvěny fašismu zůstávají živé
Zda italský fašismus skutečně „zemřel s Benitem Mussolinim“, jak prohlásil jeho pravnuk, se ovšem nezdá být úplně jisté. Zákony poválečné Itálie sice propagaci fašismu zakazují, mnoho Italů však období Mussoliniho vlády (od roku 1922 do druhé světové války) nevidí zdaleka jen černě. Podle loňského průzkumu veřejného mínění je asi 40 procent současných obyvatel Itálie ochotno fašismus „tolerovat či pochopit“.
Benito Mussolini byl spojencem nacistického Německa, nemilosrdně potlačoval politickou opozici a zavedl rasistické protižidovské zákony. Naopak mezi klady fašistického období se často zmiňují úspěšné infrastrukturní a sociální projekty, například výstavba dálnic či zúrodňování půdy. V mnoha italských městech jsou dodnes k vidění výrazné a často architektonicky hodnotné budovy z období fašismu.
Větší kontroverzi ohledně role Benita Mussoliniho v dějinách naposledy vyvolal předseda Evropského parlamentu, Ital Antonio Tajani. V rozhovoru pro italskou rozhlasovou stanici Radio24 začátkem března mimo jiné řekl: „Mussolini udělal v naší zemi také mnoho pozitivních věcí. Stavěl infrastrukturu – silnice, mosty, sportovní centra, položil základy průmyslové obnovy“.
Ačkoli se šéf europarlamentu ve stejném interview několikrát od fašistické politiky výslovně distancoval, Tajaniho političtí soupeři jeho slov využili k útokům na jeho osobu, a někteří dokonce žádali jeho odstoupení.
Zda pravnuk Benita Mussoliniho pronikne do evropské politiky, bude jasné za několik týdnů: volby do Evropského parlamentu se konají 23. až 26. května.
